úterý 21. července 2015


Hummus z cizrny se mi na začátku diety docela přejedl, ale tahle nová verze servírování s libečkovou omajdou na povrchu, se kterou přišel brácha, mu dodala parádní šmrnc.
Není snad lepší snídaně v těch vedrech, než pěkně vychlazenej hummus, vytíranej kváskovým chlebem, hů! :-)

Míchám ho podle oka, proto píšu jen přibližná množství.
 
Potřebujete:
misku vařené cizrny (teď ho jíme na kila, takže ho dělám někdy i z celýho balíčku, ale postačí bohatě půlka balení a zbytek uvařené cizrny můžete šupnout do mrazáku, když už ji vaříte)
3 lžíce tahini (sezamová pasta, výjimečně dělám i bez ní)
olivový olej extra virgin - asi půl hrnku
citronovou šťávu - pro začátek z půlky citronu
ledovou vodu - asi půl hrnku
sůl, čerstvě mletý pepř, mletý kmín, sušený česnek.

K podávání pak (na jedno servírování):
asi třetinu hrnku olivového oleje extra virgin
2 stroužky česneku
malou hrst pokrájeného libečku
červenou nebo uzenou papriku (sušenou)

Cizrnu máčím dlouho, i když se někde píše jen 12 hodin, namáčím ji minimálně na 24, ale klidně i dva dny a průběžně vyměňuju vodu.
Potom ji uvařím v osolené vodě se lžící jedlé sody (kvůli změknutí). 
Vařím asi hodinu, podle délky namáčení, prostě průběžně ochutnávám.
Vychladlou uvařenou cizrnu přesypu do mísy (pokud máte výkonný drtič, můžete ji nejdřív nadrtit) a nasypu na ni sůl a sypké koření: čerstvě mletý pepř, mletý kmín, česnek. 
Cizrna snese docela dost soli i koření, ale může se při průběžným ochutnávání přidávat.
Pak ji proliju olivovým olejem, přidám citronovou šťávu (začínám s množstvím z půlky citronu, pak se může přidat), tahini pastu a ledovou vodu.
Mixuju tyčovým mixérem, dokud nemám hladkou kaši, ochutnávám a ladím případným přidáváním uvedených ingrediencí podle chuti.
Na omajdu prolisuju česnek do hrnku, přidám posekaný libeček a olej, špetku soli a pořádně rozmíchám.
Bylinky se dají měnit, libeček (kterej je pro mě fakt nečekaným favoritem) se dá vyměnit třeba za petrželku nebo koriandr.
Hummus na talíři posypu uzenou paprikou (teď jen obyč červenou) a pokapu česnekovou omáčkou.
Vyjídám kváskovým chlebem (protože mi to tak chutná, typickou přílohou jsou různý chlebový placky).

S Lukorem se po něm můžem utlouct! :-)

1 komentář:

  1. Škoda, že jsi tak daleko, chodila bych "jako náhodou" vždycky kolem oběda na návštěvu...:) Lada

    OdpovědětVymazat