Naše večerní sedánky s mužem teď vypadají nějakou dobu takhle...
Ráda bych napsala, že je to až druhá "várka", že si trochu dát můžu, ale můj žaludek má na to bohužel jinej názor.
Ostatně jako na hodně jiných věcí.
Už skoro tři měsíce (a tipuju, že to ještě měsíc, dva potrvá) se mou největší starostí stává, co budu jíst.
Mívám sice na něco chuť, ale než to uvařím a sním, zas to už nemůžu ani vidět.
Zároveň musím jíst co dvě hodiny, jinak se žaludek bouří ještě víc.
Naštěstí zůstává jen u pocitu, ale stejně se radši zdržuju víc doma.
Takže se už nějaký čas honím zcela přízemně jen za jídlem.
A spím.
A mírně to tu zanedbávám.
Ale ode dneška je to takové oficiální zanedbávání, i když jsem si říkala, jestli o tom vůbec psát.
Jsem na sebe po dlouhé době hrdá, že jsem dnes dovedla říct, co chci a co ne a svůj názor si obhájila.
Jééé, já chci taky! Teda zejména nějakou takovou fotečku ... aktuální...!
OdpovědětVymazatGratulace!!! Ať je Ti co nejdříve blaze před jídlem i po:-)
V.
Blahopřeju :-) To je krása! (tedy ne ty nevolnosti :-D )
OdpovědětVymazatGratuluju a zamačkávám slzu..:-) Napadá mě Píseň o zrození od Alice Holubové....
OdpovědětVymazatKatorku to je skvělé, myslím, že jsem na tom podobně.... u nás zatím top secret. měj se krásně Libuška
OdpovědětVymazatKatorku, taky zamačkávám slzu a trochu smrkám do kapesníku... Jo, v pátek jdu na Visáče, pujčíte mi sebou Anču? :-).O
OdpovědětVymazatTě vidím i s tím kapesníkem...:-) :-) seš nemocnej, viď :-). A mě bys nevzal? :-)
VymazatAle klidně, jen ať se junior učí ;-).
VymazatDíky MOC všem (Veru, znamená to, že se zadařilo,i když zatím bez fotky?), ne že bych byla pověrčivá, teda vlastně vůbec nejsem pověrčivá, ale stejně bych s těma gratulacema možná raděj počkala, až to všichni přežijem :-)...
OdpovědětVymazatUž teď je to živý tvorečíček, tak proč nepogratulovat??? Jinak jsem chtěla taky fotku ve smyslu, aby už bylo co fotit, ne už tolik ty chutě nechutě a nevolnosti... Ale začaly se dělat podlahy, juchuchůůů, pak topení a pak nábytek ... pak přestěhovat první várku dětí a pak třeba další kolo... no fuj, je to ale nehezky řečeno... no to lidské plánování... že... Drž se a hlavně se neboj dosyta spát a spát a spát do zásoby!
VymazatV.
Tak v tom samozřejmě nezbývá než souhlasit! :-) To víš, jen strach o sebe ze mě sobecky mluví (zvlášť po poprvé...) :-). Jinak s tím bydlením - taky jsme to měli naplánované, ale člověk míní... tak uvidíme. Dobré zabydlování přeju!
VymazatDěkuji a neboooj, to bude dobrý!
VymazatJá byla tak ráda těhotná.... Takže minimálně gratulaci k požehnanému stavu a drž se!
OdpovědětVymazatDíky moc za podporu! Mně nějak nevadilo být těhotná, dokud jsem nevěděla, co je na konci :-), to se moc nevydařilo, ale snad jsem se poučila. Přiznám se, že těhotenství a kojení není zrovna moje období č. 1, i když kolem mě jsou samé nadšenkyně :-). Ale časy se asi mění, nepamatuju se, že bych poprvé na UZ byla tak dojatá, když se tam (už hotovej!) pulec tak vitálně rozcvičoval a mnul si oči...:-)
Vymazat