Naše auto, náš hrad II

Protože naše autovandry se staly neodmyslitelnou součástí dovolené, přemýšleli jsme, jak je zachovat i v počtu pěti kusů.

Auto jsme ještě měnit nechtěli, tak jsme naplánovali původně koupi střešního stanu.
Pořád jsem váhala hlavně kvůli poměru cena/míra využití hlavně proto, že už nebudeme tak nenápadní a budeme muset daleko lépe plánovat přespání. Stejně tak jsem si neuměla představit komplikace s balením, když stan náhodou zmokne.
No a bezpečnost je samostatná kapitola - vždy jsem se cítila líp v zamčeném autě i za cenu nepohodlí než i třeba pohodlněji ve stanu (po první zátěžový noci jsem už usínala bez problému naprosto kdekoli a kdykoli).

Když Lukor na chalupě vyměřoval rozměry k úpravě vestavby, stal se zázrak.
Zjistili jsme, že Maki akorát dorostla do integrovaný autosedačky, tudíž velkou můžeme nechat doma, všechna tři sedadla stačí sklopit a pomocí nový a větší skládací matrace proměnit auto v prostorný letiště pro všechny tři potomky.
A hlavně: nečekali jsme, že naše sedadla půjdou sklopit úplně stejně jako dřív, proto se nemusíme našeho oblíbeného konceptu vzdávat...

Světýlka z Pepca tomu dodaly hipsterskej punc.

Větší prostorové nároky na zavazadla jsme vyřešili střešní rakví, která se rozhodně neztratí a jako správní masňáci jsme si koupili v Decathlonu skvěle skladný skládací stolík s židlemi uvnitř (stárnem, no :) ).

Jako třešničku na dortu Lukor vytunil stávající vestavbu tak, aby byl oddělený vysouvací prostor na vaření/nádobí/zásoby a zvlášť prostor na naše bedýnky s oblečením, nakonec přidal dvojitou nabíječku, nabíječku na notebook, různý kabely na nabíjení kdečeho, nový powerbanky.

U komerčně prodávaných vestaveb jsem okoukala a už loni koupila skvělý vařič české výroby zn. Meva, se kterým je vaření o hodně jednodušší, pohodlnější a rychlejší (není to placená spolupráce, jsem s ním prostě spokojená).

Dobrodružství nečekááá! :) 

(no, uvidíme)