úterý 4. listopadu 2014

Ehm ... tak kam asi šli... za hory, za doly? Kde se pasou? :-)
 
...á, tu sou ... aneb ulov si svého koně

poprvý ve stádu tak velkých zvířat jsem si fakt připadala jak nahá v trní... kor když mě porád pronásledoval tedlencten.

Oldův úsměv: "... tak tady máš ty ..." :-)

tak idém děvče ... (Míšina fotos)

... zpátky na ranč sedlat (a já čučet)

mezidruhová pomoc :-) - kocour má pod tlapkou myš, fenka ho jistí (když myš zmizela pod klády, fenka obětavě hrabala) (a pučené Oldovy boty - díkec!)





... pouštění koní zpátky do stáda je zážitek (pokud jim zrovna stádo nepřijde naproti :-) ) ... :






... ještě pár obrázků z ranče:



kromě srubů je k pronajmutí i mandan

saunový srub s hlubokým jezírkem

... a romanťická koupelnička :-)

... když mi Míša poslala svoje fotky, motiv byl skoro všude stejný :-):



Děje se toho hrozně moc a nestačím zaznamenávat.
Kromě výletů jsme třeba byli na pracovní brigádě v Aniččině školce s posezením v týpíčku, ale ještě nemám fotky (sama jsem nefotila).
Další oslava, tentokrát děda.
Návštěva kmotříčka.
Kromě toho mám nafocený a rozdělaný i další věci a recepty.
Ale raděj si to užít v reálu a nestíhat psát než naopak :-).

V sobotu jsem si vyjela na pár hodin vyčerpat svůj další narozeninový dárek, tentokrát od kamarádky a jejího muže (vypadá to, že slavím narozky ve velkým stylu kontinuálně celý rok, jen se prostě všechny zážitkový dárky sešly až teď na podzim, neb prozíraví blízcí věděli, že dřív nebudu schopná :-) ).

Takže: Já! Na koni! :-)
K velkým zvířatům mám velký respekt (rozuměj panický strach).
No Míša s Oldou z mých hysteráků měli velkou srandu :-).
Ani pocit, že jedu na těhotný kobyle, mi moc nepřidal, bylo mi jí líto, nejen proto, že má takovýho "jezdce" :-). 
Na koni jsem sice už seděla, ale tentokrát jsem ho musela i pomoct "lovit", vést a hlavně "řídit". 
Ale parádní zážitek. 
Jinej svět, ten koňskej.
Trochu nahnáno jsem měla, když jsme se vraceli z vyjížďky přes pastvinu se stádem. 
Ta energie, to "volání divočiny"...:-)
Ještě jsem v dobrý víře poradila paní, co jela po mně na "mojí" kobyle, ať si vezme ji, že na nikoho neřehtá, neplaší se, nerozbíhá, neodchází (až na začátek) a nezasekává se :-).
Milá Montea se ale při návratu z projížďky vydala s paní v sedle za stádem a paní mě měla za moje doporučení "ráda" :-).
Přestože mě zadní část těla bolí ještě teď, asi bych to ještě ráda někdy zažila :-)...
Díky za dar, Míšo/Oldo! Moc!

Na ranč Gallop na samotě v nádherný přírodě česko - polskýho pohraničí to určitě někdy vezmem na dovolenou.
Jezdili jsme o pár kilometrů dál na tábor, takže je to moje srdcová záležitost. 

No a ještě kdyby to náhodou někdo nevěděl, Míša skvěle šije nejen  dobový šaty (šila mi i svatební, ale když tak koukám na její další práci, znova bych se vdala :-) ).
Olda zas úžasně ková, šije z kůže a pořádá historický akce (profil mají společný).
To jen pro pořádek :-).

7 komentářů:

  1. Jej, to musela byť krása. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zdeni, to je super! U první fotky mi hned naběhlo "a kde jsou všichni jeleni a srnky"...pamatuješ? Musel to být perfektní zážitek a jet na těhotný kobylo to chtělo teda velkou odvahu, jsi dobrá! A zase jsem se pobavila, díky Ti! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To chtělo velkou odvahu od tý kobyly ;-)... Zdeni a na jeleny a srnky se nedá zapomenout!

      Vymazat
  3. http://www.youtube.com/watch?v=AE_8kbkVMhM
    Máš úžasné fotky a kamarády.
    Magda

    OdpovědětVymazat
  4. I já mám z koní respekt, ale strašně se mi líbí !
    Taky víc žiji, než bloguji ;-)
    Mimochodem díky moc za radu jak na moribundusy ;-)
    Minulou sobotu jsem vyzkoušela tymiánovou koupel z domácích zdrojů-horečka, zimnice, bolest celého člověk i prsu a druhý den jsem už byla skoro zdravá !

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to mě opravdu těší, Ilonko! A na prsa (zánět) mi pomáhal obyčejný tvaroh. Do rána pohoda.

    OdpovědětVymazat