Nálada

od dětí...

Tak kdyby nebylo vyčerpávajících pondělků a čtvrtků, kdy prosedím dopoledne v nemocnici a jsem nucena rádoby v klidu obhajovat svoje postoje před holkama po škole a tvrdohlavě odmítat už od 38 + 5 urychlování, když se vlastně nic špatnýho neděje a vše probíhá jak má (a podle mustru předchozích sveřepců)...,  bylo tohle období fakt parádní, a jsem za něj nejen Tvorovi dost vděčná (beztak mažou někde na nebesích s Forrestem karty a smějou se nám, jak vyšilujem :-) ).

Konečně zažily úspěchy ve škole, když jim člověk věnuje trochu toho času, konečně se dost osamostatnily, doma hraní, dvě oslavy, vyváření/vypékání, tatínkovy včasný příchody z práce, dlouhý procházky v krásným počasí a dlouhý debaty, hraní deskovek, těšení holek (snad jim to nadšení vydrží) ... jo, dobrý to bylo.

V pondělí mi začne poslední "dovolený" týden a nátlak bude sílit, takže místo praktik jako při pomoci otelení krav jsem už požádala modlitební skupinu o výraznější podporu a Ranhojiče o recept na lektvar, kterej by to všechno mohl zvládnout šetrněji... 

P.S. V rámci tvůrčího záchvatu jsem sepsala satirickej příspěvek s názvem Debilní kecy čekatelů na cizí porod (název není dehonestující, jen inspirovaný tímhle seriálem nebo tímhle videem), ale nakonec jsem ho schovala do šuplíku, aby nedošlo k nepochopení a dojmu, že si nevážím zájmu lidí, kteří na mě myslí :-). 

Jestli se mi někdy podaří porodit, publikuju ho pro ty, co jedou v pelotonu za mnou a mají ještě čas :-).