úterý 26. září 2017

Už jsem si zvykla




Na šero, mlhu, plískanice, svíčky, dlouhé víkendové trhancové snídaňové párty (z čerstvých dokonale nakyslých jablek, ááá - děkujeme babičko!), pomalu mletou kávu do mokakonvice, podzimní kytky (díky, mami), sbírání oříšků a jedlých kaštanů, pečené dýně všech druhů...
Mám borreliozu, takže jedu druhý týden na antibiotikách a polehávání si plánovitě ordinuju a vlastně mi ten klidový režim ani nevadí.
Tajně přemýšlím (nechci předbíhat) o tom, že to, jak teď fungujeme, není vlastně vůbec špatné a že nebylo tak úplně od věci vyjít ze své komfortní zóny :-).

A když jsem si konečně zvykla, tak se vrátilo léto, no neberte to :-)!
Krásné volné dny!

7 komentářů:

  1. Tak to držím pěsti,já se léčím už od července:-(a to vybočení z komfortní zóny bych taky brala:-)hezké prodlouženěvíkendové dny...odpočívejte,ať naberete síly...Terka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, to zní děsivě,že se někdo léčí už od července... Tak ať je brzy dobře. Já to díky Ranhojičovi chytla v zárodku a nic moc nepociťuju, jen mě unavujou opakující se virózy od dětí ve škole a doma víc spím. Pěkné dny!

      Vymazat
    2. A jako opuštění komfortní zóny myslím hlavně nové pracovní zařazení;-).

      Vymazat
  2. Ježíš Kači,ty si,ale umíš vybrat nemoc!Netuším presne,co všechno tahle nemoc obnáší,ale ať je brzy zase dobře a bez následků!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko děkuju,já taky moc netuším, co všechno to obnáší :-) a zjišťovat to asi radši nechci, jen zobu antibiotika a protože to mám v začátku, doufám,ze je taky brzy doberu. Celkem to jde ;-). Napíšu mail.

      Vymazat
  3. Ja neviem ako nazvať môj stav v udalostiach septembra: cez deň dobré,v noci zlé:
    Ja Boľavá: Do tmy!
    Milan rozmetaný, rozvrátený, náhoda ukázala, že kaučkou-psychologičkou, kaučing odvolaný, my neakceptovaní, teda Milove ťažkosti a moje celoročné utrpenie.
    Znovu otvorené moje súkromne peklo a trocha prejavy chronickej únavy.
    Už bol cez prázdniny sondovaný u psychiatričky aj uzavretý stupeň...Milo si nechal vysvetliť, že je naozaj chorý a nie taký schopný, aby zmenil školu, nás, prácu...ako ho ubezpečovali počas kaučingu.
    Neuveríš, utieka sa k sviatostiam, započul čítanie na omši, znovu sa vrátil do spoločka, práve majú veľkú tému-chce šancu a napredovať...na nás sa nedá napasovať žiadna inštitúcia!

    OdpovědětVymazat
  4. Kati, drž se! Objímám na dálku ♥ Petra

    OdpovědětVymazat