Katorovo

Předčasný dárek k narozeninám - čekal na mě, když jsem se včera vrátila z procházky s Forrestem.
Loni jsem si řekla, že bylinky doplním a nakoupím stejný květináče až do novýho.
Asi před měsícem jsem hlásila, že kytkám z kuchyně najdu nový místo a místo nich si dokoupím bylinky, abych je měla po ruce, protože už to nevydržím.
Na to drahý pravil, ať neřeším nějaký kytky, který ani mimochodem nemáme kam dát, že se teď musíme soustředit na plánování bydlení přece :-), což byl nakonec i důvod, že jsem to fakt pustila z hlavy.
Tak proto. V období narozenin mám vždy v pohotovosti radar na překvapení, ale tentokrát jsem byla úplně vedle :-).

Jak už je u něj zvykem, neumí dělat věci jen tak, takže si umím představit každej krok jako samostatnou misi:
1. Sehnat rostlinky (u známých zahradníků a na osvědčených místech, aby vydržely dýl než do prvního ostříhání).
2. Sehnat větší květináče a substrát na bylinky a na utajených místech přesazovat.
3. Naněkolikrát nakoupit bílý květníky, vybrat hnojivo.
4. Nechat Aničku nadepsat štítky.
5. Skenovat.
6. Tisknout na voděodolnou fólii, vyrobit štítky.
A nakonec, když jsem vzala Emičku na procházku se psem, s Aničkou přestěhovat kytky a nainstalovat bylinnou zahradu (dalších pár kusů mám na balkoně).

Ani jsem si nestačila uvědomit, že jsem si to přesně tak představovala.
Hned máme v kuchyni víc světla.
Tak snad to na týhle východní straně ještě chvíli vydrží.
(dávám bolševikovi měsíc, maximálně dva :-) )
A teď si k tomu představte bílou, dubový dřevo a lehoučkou pavučinovou záclonu bez vzorku :-).
Těším se.

Tohle je prostě tak skvělej čas!
Nemůžu se nabažit šťavnatý zeleně, vůně zmoklých květů a ozonu, tý bílý barvy doma, vůně vadnoucích kopřiv, medvědího česneku naloženýho v lihu nebo skoro smradu z toho bíle kvetoucího keře ve váze na stole.