Dárek

od dětí a rodičů, kterej jsem dostala při odchodu na mateřskou a čerpala ho minulej víkend.

Protože to bylo pro mě citlivý, více jen u mě.

Pomazánka z pečené dýně a mrkve s mandlemi

kterou vymyslela Karel (díky!).

Jedna z mála pomazánek, kterou jedí opravdu všichni a která mě během omezování masa fakt zasytí.
Chodím si ji mazat i na slané krekry :-).
Poměr pouze přibližný.

POMAZÁNKA Z PEČENÉ DÝNĚ A MRKVE S MANDLEMI
- půl menší dýně hokkaido nakrájené na větší kostky, upečené s kapkou oleje, solí a pepřem doměkka
- dvě střední mrkve pokrájené na kousky, upečené společně s dýní
1 větší vařené vejce
1 větší hrst pomletých mandlí nebo jiných ořechů, semínek apod.
sůl, pepř, sušený česnek a sušená paprika podle chuti
velká lžíce ovčího jogurtu a přibližně stejné množství majonézy (jedině Poličanka, však víte, ale jde to i bez ní :-) )
několik lžic olivového oleje k lepšímu mixování

Z konferenc

podrobnější verzi jsem dala k sobě.

Celý záznam (přednášky, promluvy a workshopy) z Konference Poslaný v Kroměříži TADY.

 

Sobota v bodech:

Po příjezdu na poslední chvíli (zase klacky pod nohy) zjišťuju, že jsem si zvolila stejné workshopy jako většina lidí od nás ze skupiny. Po oba dny jsem nezávisle na ostatních dělala podobné věci jako ostatní ve stejný čas.

- Skvělá úvodní mše a po ní úvodní slovo od Michelle Moran - ta její nakažlivá energičnost!
Slovo pro ČR: Ezechiel, začátek 37. kapitoly, podobenství o suchých kostech (zajímavý je, že jsem pak viděla na ten samý text ještě jiné proroctví pro ČR, takže shoda několika "proroků").
Silná modlitba v jazyku (zimomriavky :-) ).

- Před obědem - zpověď u P. Petra Bulvase, vedený, síla, vše zaklaplo.
Nakonec "ještě bych se chtěl omluvit za nás kněze, jak se občas chováme"... "ale já mám všechny ráda" ... "Ale já vím, proč to říkám a nechci, abyste to komentovala, omlouvám se vám a děkuju"

 ♥

po obědě Gaučtalk
- všechny zúčastněné válcoval jistý chlapík, nad kterým jsme óchali spolu s Ranhojičem.
Později jsme zjistili, že se jmenuje Matej Kurbel a je ze slovenského společenství Ezechiel a že mají na youtube celý cyklus přednášek škola Ezechiel.
Teda nemám to ještě zdaleka poslechlé, ale po několika jeho přednáškách jsem nadšená.
Luke pak zjistil, že má kromě workshopu u O. Koukala o Duchovním boji vybraný workshop právě s ním.
Ranhojič mě varoval před plošným doporučováním, člověk by si měl něco prožít předtím, než některé věci slyší, aby byl schopen je pochopit tak, jak je autor myslel, takže "nedoporučuju" :-), ale líbí se mi moc, jak hoří a zapaluje, jeho radost je tak nakažlivá, ale zároveň se nepodbízí a neslevuje z ideálu. Nějak tak bych to chtěla někdy dělat :-). 

Moc se mi líbí i jeho přednášky na youtube - ať už o manželství (mají s Jhoanou 4 děti) nebo mi přijde hodně zásadní tato.

V Gaučtalku zmínil pojem "duchovní obezita" - týká se lidí, kteří všude jezdí, všude všechno slyšeli, všude z druhých čerpají, ale dokud jen čerpáme, nejsme duchovně dospělí.
Duchovní dospělost znamená, že musím i dávat (ale ne ze sebe!).
Hořící keř na poušti (2. Mojžíšova 3) Mojžíše zaujal ne proto, že hořel, což bylo na poušti běžné, ale proto, že ho oheň nestrávil a neshořel, tak bychom měli fungovat i my (a k tomu potřebujeme osobní modlitbu - kdo není v modlitbě alespoň hodinu denně, což je naprosto basic - úplné minimum, neustojí to)
"Skrze děti (aktivita na chválách  x   realita doma) mi Bůh ukazuje, jak ještě potřebuji růst"

  - Chválový workshop s Máriou Škovierovou

- spojení "chválový typ" :-)
- chvály se dějí jen kvůli tomu, že ON JE TOHO HODEN, ne jako nabušený večer nebo evangelizační večer, i když to tak může vypadat

VŠE JEN PRO NĚJ - vypadá jednoduše, ale bohužel je doba "co mi to dá", tedy něco za něco.
Bůh brán nako wellness produkt k bio snídani, cvičení a životnímu stylu, protože přece "něco potřebuju".
Chvály jsou jako protiváha k tomuto všemu, přestávám se zaobírat sám sebou a jen chválím a "mrhám", plýtvám vším, co mám a nemá mi to kdo vrátit - talentem, schopnostmi, nejlepším časem, a nečekám nic nazpět - pak se teprve začínají dít věci a hýbe se světem.

Chvály jsou většinou i životní styl, žijou se i jinde než v kostele (nachystám něco pro ostatní a nečekám nic nazpět nebo přirozeně vyslovím To je krásnej západ slunce, jsi tak velký...), 

-  označení JEDNO SRDCE : všechny složky života mají být v jednotě, to znamená, že nefunguju tak, že po chválách doma mluvím jak kanál, mrhám čas na mobilu a čekováním FB...

- nehledat (hudební) dokonalost! Což se občas děje.
- chvály jako mocná zbraň! = stačí kolikrát obyčejná upřímně zazpívaná písnička Vyvyšuji Tebe Pane zazpívaná ve 3 lidech a hned se všude nashromáždí andělé a druhej končí a musí jít... (vlajka = meč). Válečný stav je neustále, to je fakt, pro mě je důležité za koho bojuju, proti komu a co jsem ochotný obětovat (jdu do toho, bude mě to něco stát, ale uvidím třeba až za rok, jaké dobrověci se dějí ... )
- pozornost nevěnuji sobě ani druhýmu, jen Králi

- když přijde myšlenka, co tam nepatří (což se děje, neb jsme lidi), použiju metodu LOĎ :-):
(mám tři možnosti: 1. nastoupím na loď a nechám se unést myšlenkami, jako co budu zejtra vařit apod., 2. budu po lodi střílet a bojovat proti ní, vztekat se 3. sedím na břehu s J. a nechám ji jen proplout)

- pro svět jsou chvály bláznovství (nic z toho), někteří "nemusí chvály", protože se necítí ve chválách bezpečně, protože jsou nepředvídatelné, necháváme Bohu volnou ruku

- Existuje špatná chvála? - vyloženě ne, ale špatně je zištnost, špatný úmysl, tenká hranice mezi tím (nebo také "chci aby mě brali")

- Přípravu si dělám, ale pokud ji DS překope, zahazuju ji a nechám se Jím vést... 

- pokušení vybírat písně, co umím dobře hrát/zpívat a sedí mi, cennější je ale být poslušný a nechat se vést. Je vhodné mít v publiku někoho s rozlišováním, kdo vidí, když je třeba ještě protáhnout určitou chválu dál nebo naopak už stopnout.

- Pravidlo 3 N: Nekomplikuj to, Nepřetvařuj se, Nepřestávej :-)

"Modlitba není všecko, ale bez modlitby je všecko na nic" :-)

- večeře s lidmi od nás ♥

- modlitební večer s kapelou GedeON : se slovem Michelle Moran (Přijel Marrek s rodinou až na tyto večerní chvály a sotva zvedl svoje vlajky, Michelle to hned z pódia okomentovala) a Mateje, pár uzdravení přišlo. Píseň Ruah , vlajky jely samy, uff!

Přímluvná modlitba - šli jsme oba, Lukor kvůli Aničce, ale prý se paní modlila za jeho jako otce a jeho otcovskou roli a s odstupem času můžu říct, že už doma nejsem kladivem spravedlnosti já - díky, nebe! ♥ Byla jsem tam hrozně dlouho a už v sobotu večer jsem cítila, že jsem přeplněná, že už to nemám kam dávat :-).

Neděle v bodech:

Workshop Michelle Moran o Prorockém slovu - čekali jsme spíše praxi, ale byla to skoro vysokoškolská teorie, asi přizpůsobeno lidem.

- hlavní myšlenka: je toto slovo pro mě a pro tento čas?

- na závěr modlitba v jazyku za rozhojnění darů - vtipný bylo, že Michelle nasadila svůj nápěv, ale nakonec jsme všichni skončili v Ranhojičově tónině :-).

- Michellin manžel a jeho každenní ranní modlitba: "Bože, ať vše co dnes dělám, dělám pro Tvou slávu a ať jsem požehnáním pro všechny lidi a pro mou ženu Michelle."

Mše sv. s P. Vojtěchem Koukalem - hustý - nejen proměňování se zpěvy v jazyku, na Svatý = vichr z hor, a Jiříkovo slovo pro mě. 

Nakoplo mě to.

Podzimní

jednoduchý vyladěný bezmasý jídlo, který jedli všichni, z věcí, co máme běžně doma.
Smetanu jsem dala živočišnou a pár strouhanců ovčího Pecorina navrch. 

Recept odsud.