o posledním prázdninovým víkendu.
Byli jsme za exoty, když pár posledních lidí sjelo dolů a my teprve jediní poslední lanovkou nahoru - vyběhnout z Čerňavy na Šeráček - ale ten klid za to stál.
Mírně rozšířenou verzi si můžete dát zase u mě.
... Borůvkový knedle ...
... a dolů přes Obří skály a Vražedný potok.
Občas hovory H, občas řehot a občas vášnivé debatní hádky ... nebo taky jen cvrčci a cinkání růženců.
Nikde
nebylo moc kde zastavit na noc, tak jsme to zapíchli v černočerný tmě s
pár blesky v dáli přímo před ztichlým klášterem MariaHilf.
Poprvý
spím na místě holek a jsem z toho úplně vydřená, jak je to pohodlný (až
mi ten extrém s dětma trochu chybí). Asi abych si znova připomněla, že můžu mít sebepohodlnější spaní, ale neznamená to automaticky, že se dobře vyspím, přišly v noci dvakrát za sebou solidní
noční můry, kdy mě Luke musí budit, ještě podpořený zvuky zvenčí, druhý den u křížovky pochopím
proč.
 |
| Mimi ♥ |
 |
| Pan farenheit nadhodil spontánně navíc závěrečnou píseň a my se zasmáli. |
... a souvenirs a vynikající křupavý máslový rohlíčky u stánku k snídani...
Při prvním růženci přijde úmysl i na všechny ostatní a pak ještě na ten samý křížová cesta, kdybysme mohli. Mohli.
Pak nabereme vodu, dáme si oběd ve Zlatých Horách a navečer už vylézáme u Krakowa - prý polské Maledivy :-):
... Areál rekultivovanýho lomu i celý jeho okolí je krásný, neumím si teda jen představit, kolik lidí tu je, když není zrovna po dešti.
Když se setmí, jedem dál.
Procházka v centru Krakowa po nábřeží Visly pod hradem...
... jenže je mi tak nevolno, že se brzy vracíme do auta a hledáme rovnou nocleh.
Nakonec nám ho apka nabídne přímo před naším zítřejším cílem: Svatyní Božího Milosrdenství Krakow - Lagiewniky, a my rádi poslechneme.
Přijedeme k obrovskýmu kostelu, kterej vypadá jako řidící věž na letišti a přichází varovná smska před bouří.
Kousek od našeho auta probíhá nepřetržitá adorace (co chvíli - i o půlnoci - přijede auto, někdo zaklekne a za chvíli zase odjede), ale nebe začíná metat tolik blesků, že bleskově pojíme, protože nenajdem lepší místo, tak se flaškou umyjem přímo vedle auta ve větvích ořechu a sotva strčíme nohu pod deku, začíná nejdřív decentní bouře a pak se kolem půl druhé vzbudím na totální činu:
Přesto spíme celou noc jak mimina pod dohledem Milosrdného ve výloze :-).
Když se vzbudíme, kolem nás plno aut, početné rodinky... a azuro místo avizovaného deště.
... tady je doma obraz, u kterýho to všechno (poutě atd.) začalo a tady je doma i hymna SDM v Krakově z roku 2016.
Po mši jen mlčky zíráme, jak je to tu všechno ... obrovský.
 |
| ♥ |
... a pak už honem domů a definitivně do reality.
Krátké, výživné, potřebné.
Krásne fotky. Hlavne tie z putovania po horách.
OdpovědětVymazatA vďaka za pripomenutie nášho putovania k Bránam milosrdenstva, v Krakove a v Lagiewnikach sme prežili pekné chvíle, aj keď nie tak dramatické ako vy. :)
nojo, my musíme mít vždycky něco extra :-) :-) :-). Děkuju a srdečně zdravím!
Vymazat