Předčasný dárek k narozeninám - čekal na mě, když jsem se včera vrátila z procházky s Forrestem.
Loni jsem si řekla, že bylinky doplním a nakoupím stejný květináče až do novýho.
Asi před měsícem jsem hlásila, že kytkám z kuchyně najdu nový místo a místo nich si dokoupím bylinky, abych je měla po ruce, protože už to nevydržím.
Na to drahý pravil, ať neřeším nějaký kytky, který ani mimochodem nemáme kam dát, že se teď musíme soustředit na plánování bydlení přece :-), což byl nakonec i důvod, že jsem to fakt pustila z hlavy.
Tak proto. V období narozenin mám vždy v pohotovosti radar na překvapení, ale tentokrát jsem byla úplně vedle :-).

Jak už je u něj zvykem, neumí dělat věci jen tak, takže si umím představit každej krok jako samostatnou misi:
1. Sehnat rostlinky (u známých zahradníků a na osvědčených místech, aby vydržely dýl než do prvního ostříhání).
2. Sehnat větší květináče a substrát na bylinky a na utajených místech přesazovat.
3. Naněkolikrát nakoupit bílý květníky, vybrat hnojivo.
4. Nechat Aničku nadepsat štítky.
5. Skenovat.
6. Tisknout na voděodolnou fólii, vyrobit štítky.
A nakonec, když jsem vzala Emičku na procházku se psem, s Aničkou přestěhovat kytky a nainstalovat bylinnou zahradu (dalších pár kusů mám na balkoně).

Ani jsem si nestačila uvědomit, že jsem si to přesně tak představovala.
Hned máme v kuchyni víc světla.
Tak snad to na týhle východní straně ještě chvíli vydrží.
(dávám bolševikovi měsíc, maximálně dva :-) )
A teď si k tomu představte bílou, dubový dřevo a lehoučkou pavučinovou záclonu bez vzorku :-).
Těším se.

Tohle je prostě tak skvělej čas!
Nemůžu se nabažit šťavnatý zeleně, vůně zmoklých květů a ozonu, tý bílý barvy doma, vůně vadnoucích kopřiv, medvědího česneku naloženýho v lihu nebo skoro smradu z toho bíle kvetoucího keře ve váze na stole.

Naše teď hodně oblíbený jídlo, upravený pro naši dietu.

TORTILLY S AVOKÁDOVÝM SALÁTEM

Salát:
1 zralé avokádo
1 malá okurka nebo půlka velké
velká hrst rukoly
hrst pokrájených černých oliv
sůl, pepř, olivový olej

K podávání:
opečené tortilly 
 rostlinný parmezán .

Salát balím společně s "parmezánem" do opečených tortill.
Jednoduchý a skvělý !
Když jsem zjistila, jak moc, zkusila jsem upéct i domácí tortilly. 

Na první pokus byly dobré, pekla jsem podle Kitchenette  a mám v plánu zkusit i jiné recepty.

Moje včerejší podvečerní zábava.
Protože medvědí česnek je kromě spousty dalšího taky velký likvidátor plísní a parazitů v těle.

Takže :
1. Pesto. Dýňová semínka, čerstvý medvědí česnek, mořská sůl, olivový olej - v libovolném poměru, rozdrtit :-).
2. Pomazánka. Na páře vařená brokolice, uvařená cizrna, čerstvý medvědí česnek v libovolném poměru (dohromady vrchovatá miska), lžička mletého kmínu, čerstvě mletá sůl a pepř a olivový olej na spojení. Zvládne i tyčový mixér.
3. Bylinkové máslo s medvědím česnekem a divokou pažitkou. Na pečivo k salátům i na hotový steak ... 
Dělám ho stejně jako máslo z jakýchkoli jiných bylinek (rozmarýn, tymián, bazalka, pažitka, petrželka atd.): kostka povoleného másla, libovolné čerstvé bylinky najemno posekané (nebo společně mixovat), pár kapek citronové šťávy, sůl.
4. Omáčka z medvědího česneku (k domácímu kuřátku). Dělaná stejně jako špenátová , plus do hotového pár čerstvých listů.
Ehm, byla taková víc sexy, napěněná, ... dokud mi při focení a stmívání na balkoně nedošla baterka :-).
Kdybychom mohli smetanu, asi bych ji udělala malinko jinak.
Jinak do něčeho přidávám i bršlici, do omáčky i trochu kopřiv.

A co bude dál?
Určitě klasickej "špenát" (z medvěda, bršlice i kopřiv) a pak nejspíš většina toho, co jsem dělala loňská léta ( TADY a TADY ).
A jako dezert fialky v karamelu :-).

Další inspirace třeba v článku o jedlém býlí  TADY .

Tak dlouho jsem záviděla Moravákům.
Ode dneška už nemusím :-).
Před polednem jsme jsme si udělali výlet.
Anička s mužem se vydali dobýt nedalekou zříceninu, já uspala Emiše a dala se do sbírání.
Kromě česneku i bršlice kozí nohy. Mladých kopřiv. Divoké pažitky. Mladých pampeliškových lístků. Kokokokošky :-). Fialek.
Navečer jsem se zavřela do kuchyně a vylezla z ní až před chvílí :-).
Radost až na kost! 

Měla jsem nafocených víc receptů, jen jsem v tom hezkým počasí nebyla schopna psát, tak příště :-).
Hezký zbytek víkendu!

Plány byly velkolepé - děti měla na víkend předem objednané babička a na ten samý jsme dostali pozvání na pravou moravskou zabíjačku.
Jenže (mimo jiné) jsem se v pátek probudila s bolestí v krku a hadrovým tělem - nejspíš výsledek odhalování se na dětským hřišti předchozího slunečného dne ;-).
Kupodivu jedna koupel a jednodenní klidový režim to vcelku spravily a i když už zabíjačka byla pasé, přece jen jsme si víkend užili.

Sobotní randevú s mužem, dokonce i oběd (obouruč!) a procházka.
V neděli jsem u byla fit úplně.
Anička trénovala po zimě na kole a taky chtěla na pardubickým zámku vidět pávy, u kterých minule chyběla. 
Říkala jsem si, že stejný štěstí na "roztaženýho" už asi mít nebudem, takže jsme se líně vyhřívali na nádvoří.
Nakonec jsme jednoho z nich focením zblízka na zídce nejspíš tak vyděsili, že se fakt načepejřil a my mohli spokojeně odtáhnout.
Škoda, že jsem neměla s sebou foťák.

Ještě jsme se vydali zkontrolovat Arnošta na Labi a nakonec zrevidovali na soutoku Labe a Chrudimky nový park Na Špici .
Nevím, jestli to bylo tím, že už byla neděle večer, ale tím, že tam skoro nikdo nebyl, se mi tam líbilo.
Klid daleko od ruchu města, řeka, panorama Kuňky, vydra v jezírku, krásnej přístupnej srub se zázemím (kuchyňka, přístřešek na grilovačky, WC), hřiště jak pro maláče, tak pro velkáče na sport, zeleň, lavičky ... 
Tak jsem zvědavá, jak v tomhle stavu dlouho vydrží :-). 

O tom, jak trávení času s dětmi venku šetří psychiku dospělých, už napsali asi všichni, tak se nebudu opakovat :-).
Ale je to prostě paráda, tohle vypuštění zvěře po zimě! 
Vůně ohně, jídlo sbalený ven bez stání u plotny, tváře večer hořící, děti odpadlé hned po večeři ...

Naše pošťačka si už asi říká, že jsem dost mimo.
Už podruhé během týdne na ni nechápavě civím: "... ale já nic nečekám..."
Před týdnem přišel levandulový domeček na dveře (nefotím, je na něm jméno :-), ale díky, Veru).
Včera ráno poštou ranní ;-) přišel úhledný, hedvábným papírem vystlaný a vyzdobený balíček s milým dopisem z kopečku.
Tohle všechno za balzám.
Jen pro představu, poprosila jsem o pár kousků potravin vystřižených z plsti.
Po všech balzámových story se nepřestávám divit, jak jsou lidi kolem mě precizní :-). 
Tak se budu snažit. 
Jak už jsem řekla někdy před rokem - výměnný obchod je fakt nejlepší forma obchodu (i  doma používáme peníze omezeně).
Ale nejde ani tak o obchod - prostě díky za všechna virtuální přátelství!

Oslavenkyně :-).

A její dort, zdravý a dobrý, recept odsud . 
Jen jsem místo čokoládového korpusu udělala ten svůj obvyklý, jen asi 2/3 množství (třeba jako u košíčků ), výborný bude určitě i korpus na cheesecake.

Díky moc všem za přání! :-)

Na Velikonoce jsem si naplánovala jeden den "hříchu". 
Pomohlo to hlavě, protože doba do Velikonoc byla lhůta vydrženíschopná a taky jsem si chtěla dokázat, že po čem chuťové buňky občas prahnou, je vlastně jen dojem, že po tom prahnou :-). 
To znamená, že jsem si dala k jehněčím kotletkám výjimečně brambory, odpoledne tyhle celozrnné košíčky se slaným karamelem a bezmléčnou čokoládou (nakonec bez kávy) a s milým láhev dobrýho červenýho po večeři.

Abych byla upřímná, za uplynulé dva měsíce diety jsem se dopustila těchto prohřešků (i když už vím, že kromě posledního bodu bych se bez nich klidně obešla) :-):
2 x pivo (jedna plzeň po ultrazdravé večeři na oslavu masopustu, jeden Krakonoš na bratránkovo zdraví na jeho oslavě půlkulatin, když mi došlo fríčko)
2 x víno (jednou, když přijel na návštěvu kmotříček a ve dveřích slavnostně hlásil, že veze na košt nejlepší makedonské víno, které by prý nikdo jiný neocenil :-) a jednou Neronet - 4 "kalichy" (i když hodně ředěný vodou) u sederové večeře na Velikonoce)
2 x káva (to když se naše drahé dcery asi před měsícem rozhodly několik dní vstávat za svítání a já šla zrovna pozdě spát)

No a teď na Velikonoce tenhle den hříchu (mazanec nepočítám, byl kváskový a nesladký).
Jak jsem předpokládala, nebylo to nic, bez čeho by se nešlo obejít (snad jen ty košíčky bych občas snesla :-) ) a v dietě, která se pro nás mezitím stala téměř obvyklou stravou celkem samozřejmě pokračujeme dál. 


I když jsem na košíčky použila čokoládu bez jakékoli mléčné složky, kakao je kakao a třtinový cukr je pořád cukr, takže řadím recept na ně do kategorie klasických sladkostí:

CELOZRNNÉ KOŠÍČKY SE SLANÝM KARAMELEM, ČOKOLÁDOU A OŘECHY V KARAMELU

Nejdřív jsem uhnětla těsto:
250 g celozrnné jemně mleté špaldové mouky
125 g másla
špetka soli
6 lžic ledové vody

To jsem vtlačila do malých kokotek (můžete použít i formičky na muffiny, malé bábovičky apod.) a upekla dozlatova. 

Mezitím jsem připravila karamelizované ořechy a slaný karamel.
Do malého kastrolku jsem dala hrst lískových ořechů a cca 3 vrchovaté lžíce cukru a zahřívala, až se ořechy s karamelem spojily. Směs jsem vylila na pečicí papír (pozor na popáleniny), nechala vychladnout a rozsekala nožem na menší kousky.
Musím říct, že i samotné karamelizované ořechy jsou vynikající sváteční dobrota.

V tom samém kastrolku po ořechách jsem nechala zkaramelizovat 1 hrnek cukru, do rozpuštěného přidala plátek másla pokrájený na menší kousky (cca 50 g), půl hrnku ohřátého ovesného mléka (kdo můžete, dejte tučnou smetanu) a asi lžičku a půl mořské soli.
Míchala jsem metličkou, dokud se nevytvořila hustá omáčka, kterou jsem pak nalila do připravených košíčků.
Nakonec jsem navrch nanesla rozpuštěnou bezmléčnou čokoládu a posypala karamelizovanými ořechy.
Neměla jsem čas na chladnutí, protože jsem vše vezla s sebou na návštěvu, proto čokoládová poleva nevypadá zrovna vzhledně, ale když karamel necháte v košíčcích trochu ztuhnout v lednici a potáhnete čokoládou až pak, bude to hned estetičtější.

No a příště už zase dietně ;-).

Z dnešní cesty za pokladem.
Úsilí minimální (cca 15 minut přípravy), zážitek maximální.
Největší otázka je, kdože nám ten dopis vlastně poslal :-).

To je ta noc ...

První noční bdění s dětma.
Už jsme se nechtěli střídat, a když jsem viděla, jak to vždycky v pohodě zvládaly i menší děti ...
Byly obě (nezvykle) jako pěny, podívaly se na oheň a pak to zalomily asi při třetím čtení :-).
Paráda, tyhle Velikonoce!
:-)

Naše první pesachová, resp. sederová večeře.
Shodli jsme se s rodinou (tedy s tou částí, co zrovna nepracovala), že se stane tradicí.
Vážně zajímavej zážitek.
A v hlavě mi pořád zní tohle . 

Užijte si všichni Velikonoce!