středa 30. července 2014









 Andulčina oslava svátku na chalupě.


___________________________________________________________________________________________

Recept na kuskusový dort jsem viděla u kamarádky ve veganské verzi (s pudinkem z rostlinného mléka).
Protože se nepeče a jeho příprava je jednoduchá jak facka, byla to na chalupářskou oslavu jasná volba.
Není sice moc slavnostní, ale jako sváča fakt dobrý.
Recept jsem trochu přizpůsobila velikosti formy (průměr 26 cm) a našim chutím:

Přivedla jsem k varu 350 ml vody, nasypala do ní 
120 g kuskusu,  
100 g třtinového cukru,  
60 g strouhaného kokosu a  
30 g kvalitního kakaa.
Hmotu jsem povařila do zhoustnutí (uvádí se vaření 10 minut, ale za pár minut kuskus nabyde a je hotovo) a rozetřela do dortové formy.
Po vychladnutí jsem nasypala vrstvu obraného a důkladně propláchnutého rybízu, dá se ale použít jakékoli sezonní ovoce, třeba broskve.
Dodržela jsem recept a vše jsem zalila uvařeným pudinkem (ve veganské verzi se uvaří v rýžovém mléce, já použila čerstvé kravské z farmy a pudink jsem dala vanilkový s kousky vanilky) a nechala vychladit.
Jeden pudink vystačil tak akorát, na větší formu bych určitě dala dvojitou dávku.
Přiznám se ale, že prostě nejsem úplně nadšenec do pudinku a příště jako třetí vrstvu použiju radši čerstvě ušlehanou neslazenou šlehačku.

úterý 29. července 2014




Dneska (vlastně už včera) jsme se vydali z chalupy na malý výlet, jakože je hrozný vedro, tak že bysme se mohli smočit v průzračných tůňkách u Mumlavských vodopádů (kdo zná, ví :-) ) ;-).
Zdrželi jsme se už U Červinků na obědě.
Když jsme pak asi po stodevadesátým (samozřejmě červeným) semaforu z důvodu opravující se silnice do Harrachova konečně dorazili, říkali jsme si, že tady nahoře asi není takový vedro jako "v podkrkonoší" :-).
Načež se spustila asi půlhodinová průtrž mračen.
Tak jsme, oblečeni asi tak na 40°C ve stínu, prohledali auto a našli všechno, co co by se dalo použít jako oblečení.
Proti dešti jsme nenašli nic, takže jsme setrvali v autě až do polevení nejhorší bouře.
K vodopádům jsme pak došli, ale koupat se tam poněkud nedalo :-) :-) :-).
Okoupaní jsme se ale stali vydatnou mlhou od valících se mas hnědé vody.
Ale byla to super podívaná!

pátek 25. července 2014







Nedá mi to, abych nepoodhalila kousek z mýho novýho těšítka - Dárků z přírody od Anne Rogge, který jsem si koupila na slavnostech.
I když, přiznávám, dalo mi hodně práce najít pár dvojstránek, který bych mohla pro představu nafotit (nápady, který už jsem použila nebo je zrovna teď nejspíš nebudu realizovat).
Nápadů tam je víc než šedesát (jsou rozděleny do 4 částí podle ročních dob) a jeden použitelnější než druhý.
A k tomu ty fotky - ach!

P.S. Kdo od nás dostáváte (nejen vánoční) dárky, raděj si knihu nekupujte ;-).

úterý 22. července 2014







Ještě z víkendu, z Anenských slavností v Žirči (Domov sv. Josefa - stále jediné zařízení pečující o lidi s roztroušenou sklerózou v ČR).
Skoro jsem nefotila, tak jen pár momentek.

Bylo úmorně.
Zdrželi jsme se po cestě.
Den nakonec dopad trochu jinak, než jsem si plánovala.

Takže jsem:
- nestihla komentovanou prohlídku bylinkové zahrady ani ochutnávku sirupů, které tu vyrábí (poslední láhev chlapicového jsem ukořistila za účelem zkoumání a inspirace k výrobě).
- nezvládla projít všechny stánky.
- nezvládla vidět skoro nic z bohatýho kulturního programu kromě koncertu Blue Effect.
- nezvládla ani ochutnávku vín (!!).

Zvládla jsem:
- válet se na dece a prokecat půl dne.
- potkat spoustu známých.
- koupit si úžasně ofotografovanou knížku plnou nápadů a inspirace k výrobě přírodních a jedlých dárků.
- dát si Krakonoše.
- sledovat děti, jak se otrkávají.
- podívat se konečně i k řece, která teče kolem Domova.
- zakoupit si konečně v bylinkové zahradě jablečník, koriandr a bazalku.
- ochutnat od bráchy, kterej se vracel z ochutnávky bylinných likérů (ty v Domově vyrábí) růžový likér, který fakt voněl a chutnal po růžích (píšu si a příště kupuju jako dar).
- dostat úžasnou tašku, co mi natiskla v tvořivé dílně Anka:


Prostě líný léto.
Tak líný, že se mi krom jiných činností ani nechce fotit a psát (a vlastně ani mluvit).
Jsem ráda, že jsem (docela) zdravá.

čtvrtek 17. července 2014


Jménem matičky - organizátorky srdečně zvu!

úterý 15. července 2014




zkouška improvizovaně zbudované kadiboudy ;-)

... a luxusní kadiboudový výhled ;-)

... přípravy ...




krůtí zachránce ;-)




holky šly z ruky do ruky (Kačenko, Tebe bohužel nikde nemám:-( )

najdi pět rozdílů ;-)



... přímo z akce ...


... a jedna úklidová na závěr ...

Díky všem za pomoc a účast na naší (jak nazval naši velkorodinnou stodolní oslavu můj bratr) "hypersonický párty" :-).
Všem, kdo se nenašli na fotce, se omlouvám, fotila jsem jen jednorázově.

úterý 8. července 2014

pátek 4. července 2014


Odpočinutí lehké ... ;-)


Někde mezi mýma narozeninama a plánovanou velkorodinnou oslavou všech možných lidí jsme dostali (já ke kulatinám, muž k polokulatinám a holky k svátkům) od bratrovejch za přispění tatíčka trampolínu.
Na základce o tělocviku jsem ji brala jako jediný cvičební nářadí, u kterýho jsem se nebála ztrapnění a tam, kde se na ni dostaly naše děti, jsem si říkala, jak bych si to zase ráda zkusila.
Na tuhle můžu, má totiž nosnost 150 kg :-) a je fakt bytelná.
Díky, dlouho jsem se necítila tak mladě! :-)

P.S. Ve stádiu, kdy Ema začíná lízt, Anička šmejdí všude možně i nemožně a chalupa je kvůli stavebním úpravám rozbombardovaná, je neocenitelná i jako bezpečný (a hlavně uzavíratelný) prostor k hraní.

středa 2. července 2014


Všude už to jede prázdninovými fotkami a recepty :-), ale já bych se ještě ráda ohlídla za uplynulým školním rokem.
Tedy školním jen pro našeho prvorozeného (psa).
V červnu bylo Forrestovi šest, tedy podle přepočtů na lidský život chlap v nejlepších letech (nebo že by krize středního věku? ;-) ).
A právě s pánem úspěšně dovršil pět let svého působení ve Svítání .
Napsal o tom už (i s krátkým příběhem) muž na stránky Cantesu .
Od té doby, co canisterapii aktivně neprovádím, se moje asociace scvrkávají na počítání hodin, které ještě musí muž kvůli cansterapii v práci "nadělat" :-) a opravování textů.
O to víc jsem na naše chlapy pyšná, když vidím výsledky jejich práce.
A ten letošní med, ten mě teda dostal - chci pracovat ve škole, která má vlastní včelstvo! ;-)

P.S. Když tak sleduju vášnivou diskuzi, která se rozpoutala nad článkem dr. Mitlöhnera v odborném časopise, říkám si, jestli někteří umí číst.
Vidět je to třeba v diskuzi pod zajímavým (pouze fakta shrnujícím) článkem na blogu Marka Orka Váchy .
Umí lidi číst a chápou, že situace není černobílá a nejde o vyřešení sporu táborů "pro" versus "proti", ale o právo rozhodnutí?
Nikdo nikoho přece nenutí, aby se staral o těžce postižené dítě.
Jde o svobodu rozhodnutí (ať už pro jedno nebo druhé), do které by neměl nikdo ženě, potažmo rodině, zasahovat a jakkoli ji za to trestat.
Jen můj názor.