Katorovo

Bršlice kozí noha - list a mladé výhonky listů, které se nejlépe hodí do salátů

Kopřivu dvoudomou asi představovat nemusím, ale pro pořádek :-)

Jaro se mnou dělá divy.
Začalo to tím, že jsem asi před měsícem začala ve velkém vyrábět z květníkových bylin přeživších zimu různé verze bylinkového másla a mazala si s nimi kdeco.
Minulý týden, po smíření s faktem, že v našem okolí nejspíš není vhodný typ lužního lesa, kde bych objevila a sklidila medvědí česnek (pokud někdo o takovém místu na pardubicku víte, neváhejte napsat, uděláme si výlet :-) ) a poté, co mě přešla chuť na okolní mladé pampelišky a sedmikrásky počurané od psů, jsem svou energii vybila na založení balkonové zahrady: bylinky (obrovská pažitka vykopnutá ze zahrady tchánem - díky!, rozmarýn, citronový tymián, šalvěj, máta), balkonová rajčata, fazolky a hrášek zkusmo vyseté do truhlíků (o ne/úspěchu jejich pěstování budu informovat :-) ) ...
Na nedělní vycházce jsem se ale ocitla v nadšení až dětském ... 
To když jsem v lese objevila palouk nádherných kopřiv a bršlice kozí nohy, který jsem vyhodnotila jako ekologicky přijatelně čistý :-) ... 
Zbytek rodiny při čekání na to, než si natrhám dostatečně mnoho těch nejkrásnějších výhonků zas tak nadšen nebyl, ale moje kuchyňské experimentování naštěstí snáší dobře a výtvory konzumuje vcelku ochotně (jsem si namluvila).
Kopřivy i bršlice kozí noha (obrázky různých fází růstu tady) , se dají výborně využít všude tam, kam byste dali špenát. 
Na bršlici jsem narazila v knihách nejen o výživě Mudr. Hofhanzlové při plánování, čím bych asi tak mohla v budoucnu ve fázi brzkého jara v nedostatku jakékoli čerstvé zeleniny vhodné na první kojenecké příkrmy obohatit jídelníček svého nebohého zatím nenarozeného druhého dítěte :-) ...
Mladé výhonky listů bršlice jsou jemnější, proto se hodí do salátů, zatímco ty dospělejší listy spíše k tepelné úpravě.  
Obecně se pro jejich sběr doporučuje brzké jaro přibližně do začátku května, ale protože jsme letos "zpoždění", ještě chvilku času máte.
Květy bršlice kozí nohy (nyní ještě nekvete) se dají sice při troše chtění splést s jinými nejedlými bylinami, ale když budete sledovat listy, neomylně ji poznáte. 
Tento vytrvalý plevel z čeledi miříkovitých se dá natrhat opravdu všude a dost určitě roste i před vaším domem.
Pravda, listů kopřiv i bršlice je k vaření třeba natrhat hodně a není to tak pohodlnné, jako když vytáhnete sáček už natrhaného nebo zamraženého špenátu z obchodu, ale to nadšení z potravinové soběstačnosti a faktu, ze vaříte (skoro) zadarmo, za to stojí.
Nehledě na to, že jde úplně o jinou sílu :-).
Už při první večeři, kdy jsem udělala obyčejné kopřivové těstoviny a zapila je kopřivovým čajem, jsem pocítila nebývalý příval energie.
Jak naložit se špenátem a tím tedy i s těmito bylinami, určitě každý ví, přesto se pokusím nějaké jednoduché a rychlé tipy dodat...
Takže... zítra volno... tak zpátky do lesů...! :-)

P.S. Děkuju Šárce, že mě upozornila na pořad Jaroslava Duška Duše K, ve kterém byla hostem Pavla Dudková - autorka Divoké kuchařky.
Dodala mi tak chuť do dalších experimentů s dalšími méně známými druhy jedlých bylin. 
Na této stránce najdete jejich seznam s recepty i se základními botanickými informacemi a fotkami.