Včera jsem nebyla schopna, tak ještě něco ke včerejšímu historickému VÝROČÍ ... komentáře netřeba :-).
Vlevo mužovo kupované triko, vpravo domácí výroba kdysi (na motivy trika, co jsme někde zahlídli)... ještě s neodlepenou přenoskou.
Nažehlovačky vyřezává muž podle našich návrhů a představ.
Nejen protirežimní :-).
Stačí koupit triko a doma nažehlit, potisk vydrží téměř tak dlouho, jako u běžně kupovaného trika.

Zítra idem na ples.
Dlouho jsme na žádném nebyli, loni to nějak logisticky nevyšlo, předloni jsem na plesy neměla ani pomyšlení.
Šaty (i pro ty, co nemají v zimě pleť zrovna dokonalou) jsou jasný.
Ale dneska koumám, co k nim a jsem v koncích.
Koupi dokonalých černých lodiček jsem pořád odsouvala, tak to mám za to.
V bižu se hrabu celej den, ale kombinovat neumím.
Trochu moc bláznivý boty a perly.
Pořád mi to připomíná "jakože" luxusní funus... :-)
Ach jo.

Když jsme ještě konzumovali hodně jogurtů, začala jsem ho doma "vyrábět".
Určitě jste o tom už slyšeli, litr převařeného mléka z dobrého zdroje nebo z mlékomatu se nechá skoro vychladnout a do vlažného se přidají 2 vrchovaté lžíce živého jogurtu (nejdůležitější je pokojová teplota jogurtu!- nejlepší zkušenost jsem měla s obyčejnou i Bio Hollandií) a dvě lžíce cukru. 
Směs se důkladně promíchá, mísa se uzavře a nechá přes noc v peřinách, ráno máte super bílý, mírně nasládlý jogurt.
Pak jsem úplně stejným způsobem vyráběla i tvaroh, jen do mléka dáte studený jogurt z lednice.
V obou případech musíte mísu na "množení jogurtu" před akcí opravdu pečlivě vymýt vroucí vodou, pokud nechcete, aby se pomnožily i nechtěné bakterie :-).
No a nedávno mi od manželovy maminky přistál v mailu recept na domácí sýr typu Lučina :-).
Lučina teď narozdíl od jogurtu u nás docela jede, tak jsem se nakoupené jogurty rozhodla "změnit" :-).
Je to fakt jednoduchý. 
Na něco přes půl kila Lučiny smícháte v míse 3 velké bílé jogurty s kelímkem smetany a solí podle chuti. Z vlastní zkušenosti bych řekla, že nestačí jen špetka, která je uvedena v původním receptu, prostě víc špetek, asi lžička nebo podle chuti.
Vezmete síto a mísu, v které bude pod sítem dostatek místa na odkapávání syrovátky.
Síto vyložíte jemným plátnem nebo čistým vyvařeným kapesníkem jako já :-) a jogurtovou směs necháte na sítu přes plátno v chladu vykapávat 24 hodin. 
Je dobré směs do plátna zabalit a zatížit talířem a něčím těžkým, ale není to úplně nutné.
Vykapanou "Lučinu" uložíte do zavíratelné nádoby a syrovátku můžete použít do polívky, na pleťovou masku nebo koupel :-).
Ochucování se meze nekladou, je výborná s různými druhy bylinek, s česnekem ...

Řeřicha.
A naklíčený mix semen (vojtěška alfalfa, řeřicha, jetel a žlutá hořčice). 
Lze koupit v biokvalitě v prodejnách zdravé výživy a vyjde to mnohem levněji než samotná řeřicha v obchodě.
Jaro v puse.
Jaro??!!

Tak takhle dneska skončil náš sněhulák, co jsme s Ankou stavěly (já stavěla, Anna chodila vztekle kolem a řvala: Nééé!).
Asi nejsme jediný, kdo už má tý zimy plný zuby...
A na protest proti zimě jsem udělala k obědu květákový placky.
Z květáku, co k nám dojel až z Francie...
Jsem hrozná.

Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí...!
Tak doufám, že jste si stihli udělat něco hoodně dobrýho, než se zítra začnete postit :-).
Tohle video je v mizerný kvalitě, ale mám ho hrozně ráda, dokonale vystihuje moji dnešní náladu, i když venku sype ostošest.
Mezi tradiční masopustní jídla patří koblihy (na másle smažený, na okénku chlazený :-) ).
Protože jsem tvor od přírody líný, dělám aspoň takhle jednou v roce na masopust vdolky - s náplní hore.
Omluvte, prosím, dnešní ledabyle nakydanou šlehačku, jako chtěla jsem ji dát do sáčku, ale spěchala jsem, abych vdolky v naší tmavé kobce stihla vyfotit (stejně jsem nakonec musela ven)...

No a kdybyste si chtěli vdolky udělat k/po večeři, je to vážně jednoduchý:

Do mísy rozdrobte kostku droždí, zasypte 2 lžícemi cukru a přilijte trochu ohřátého mléka (ohřejte si celkem asi 1/4 l hrnek mléka a trochu z něho odlijte právě do mísy) a nechte vzejít.
Pak zašlehejte 1 vejce (mělo by mít pokojovou teplotu), zbytek ohřátého mléka a 5 dkg plátek másla, které jste předtím rozpustili (já lenochod ho hodím rozpustit do mléka).
Nakonec zapracujte po částech půl kila hladké mouky.
Mísu dejte do tepla a těsto nechte hodinu kynout.
Pak ho vyklopte na pracovní desku, pomoučněte, rozválejte asi na 2 cm a vykrajujte vykrajovátkem nebo menším hrnkem kolečka.
Ta vkládejte do vyšší vrstvy rozpáleného tuku a smažte z obou stran.
Zdobte de chuti, já dala domácí jahodovou, meruňkovou a hroznovou marmeládu, domácí povidla a navrch ušlehanou šlehačku.

V pátečním příspěvku jsem úplně zapomněla na recept na ten úžasný koláč, co se rozplývá na jazyku a který byl původně smyslem příspěvku :-).
Jaro a zelenost a čerstvost daleko, dodělávám domácí jablka, nu co nám zbývá.

Takže:

Hraběnčiny řezy

Máslové těsto:
4 žloutky utřeme se  
150 g cukru (dávám třtinový), 
2 lžičkami vanilkové esence (to šedé je odkaz na její výrobu, ale můžete ji vynechat) a zašleháme 
kostku rozpuštěného másla.
Přisypáváme po částech 450 g hladké mouky, do které jsme předtím vmíchali půl balíčku prášku do pečiva.
Prohněteme.

Přibližně 2/3 těsta vtlačíme na dno hlubšího plechu vyložené pečicím papírem.
Těsto můžete nejdřív vyválet, ale podle mě je to zbytečný mazání nádobí, vtlačím ho prsty.
Zbytek těsta odložíme na chvíli do mrazáku, aby ztuhlo.

Oškrábeme minimálně 10 velkých jablek (v tom je to kouzlo, dejte klidně víc, až dvojnásobek, čím víc, tím líp) a nastrouháme.
Strouhaná jablka rovnoměrně rozložíme na těsto na plechu a posypeme skořicí.
Ušleháme 4 bílky, co nám zbyly, asi se 100 g cukru (podle chuti) a rozetřeme je na jablka.
Posypeme bohatě sekanými vlašskými ořechy a rozinkami (klidně naložené v rumu).
Nakonec nahrubo nastrouháme zbylé těsto z mrazáku a rozložíme ho na povrch koláče.

Upečeme na střední výkon dozlatova.

Včera byla Anička u babičky, takže jsem měla dost času na úklid, upečení milovanýho máslovýho koláče plnýho jablek a ořechů a konečně na ponoření se do knížky, kterou se pokouším už nějakou dobu po kousíčcích číst.
Nejsem fanatik, který by odmítal očkování a využíval proočkovanosti ostatních k neočkování svých dětí.
Radši jsem nechtěla znát rizika povinnýho očkování, abych zbytečně neplašila.
Ale kvůli genetický zátěži jsem Aničce důležitá očkování odkládala, aby její imunita měla co nejvíc času se rozvinout.
Teď se chystám jedno méně závažné očkování odmítnout, nebo alespoň dál odsunout.
Reakce lékařů na tyhle požadavky bývají různé, proto si musím nastudovat fakta.
Nevěděla jsem třeba, že kolikrát stačí, aby dítěti byla zjištěna z krve přítomnost protilátek a očkování rizikovou vakcínou nemusí proběhnout.
Jen se o tom nemluví.
Knížka profesorky Strunecké není návodem k neočkování, ale uvádí realistická a věcná fakta jak o přínosech, tak i rizicích očkování.
Je na každém rodiči a jeho pocitu, jak a pro co se nakonec rozhodne.

P.S. Docela by mě zajímalo, proč se už nejmenší mimina musí povinně očkovat proti žloutence typu B, která se přenáší krví, tedy nakaženými jehlami nebo pohlavním stykem. To je taková základní otázka, takže jsem zvědavá, co na mě v knížce ještě vyskočí :-)...

Předem bych chtěla upozornit, že dneska nepředkládám recept autentické thajské kuchyně, ale můj recepis na námi i návštěvami oblíbené rychlé zimní (a moc voňavé) jídlo.
Je přizpůsobený hlavně sezoně (zima, bylinky za oknem nějak stávkujou a jediná solidní čerstvá sezonní zelenina je mrkev a cibule).
Vlastně jsem si říkám, že jsem tohle jídlo asi nevařila jindy než v zimě :-).
______________________________________________________________________________________

Kuře na červeném kari s kokosovým mlékem a jasmínovou rýží

Potřebujete:

½ kg kuřecího (prsa či stehenní řízky – jsou šťavnatější) nebo krůtího masa

1 cibule 

1 velká mrkev

sáček červené kari pasty 

(kupuju v Albertu 50 g Red Curry Paste od Exotic Food - a v současnosti jsem si všimla dvou velmi podobných balení té samé firmy, z nichž jedno obsahuje glutamát a druhé ne, rozhodně berte to "bez")

1 dvouhrst sušeného jidášova ucha - namočit 2 hodiny před vařením do vody 

(v Albertu mívají pastu, Jidášovo ucho i kokosové mléko v jednom regálu)

sůl, pepř
chilli dle chuti (nemusí být)
1 plechovka kokosového mléka
400 ml  jasmínové rýže

V hlubší pánvi nebo ve woku orestujte na oleji cibuli nakrájenou na tenké klínky, tenké proužky mrkve (asi 4-5 cm dlouhé) a celý obsah sáčku kari pasty, až cibule zesklovatí. 

Přidejte na nudličky nakrájené kuřecí nebo krůtí maso, podle chuti osolte, opepřete (kdo má rád pálivé, může přidat ještě špetku chilli) a ze všech stran opečte. 

Pak přidejte na nudličky nakrájené jidášovo ucho a zalijte kokosovým mlékem. Nechte na mírném ohni cca 10 min. probublávat, dokud omáčka mírně nezhoustne. 

Milovníci zázvoru ho můžou kousek postrouhaného přidat.

Podávejte s jasmínovou rýží.

Jasmínovou rýži připravuju stejně jako normální, postup jsem probírala i s Vietnamkou, u které jejich tradiční jasmínovou rýži kupuju :-).  

V hrnci na oleji osmahněte jeden díl jasmínové rýže a když se začne rýže ke dnu přichytávat, zalijte dvěma díly vody. 

Osolte podle chuti (někdo jasmínovou rýži ani nesolí), my milovníci kmínu i kmínujeme, ale vy určitě nemusíte, naposledy rýži ode dna zamíchejte a přiklopte poklicí. 

Vařte na mírném ohni bez míchání, dokud se všechna voda neodpaří. 

P.S. A taky se na tomhle jídle dobře nacvičuje jedení hůlkama.

Rýže mazlavá, pevné součástky v omáčce na nudličky... prostě ideálka :-). 

Po víkendu stráveným s kamarádkou z Orliček, která nás poctila svou návštěvou...
Andule si ulovila dalšího ženicha (a to doslova) :-).
A první letošní výlet na Kuňku.

Ve vzduchu je jaro, aspoň tady u nás v nížině.
A my sklízíme další úrodu.
Substrát hlívy jsem navzdory nepříznivý roční době zkusila koupit na trhu za babku někdy před Vánoci.
Dlouho to vypadalo, že v zimě a ve sklepě pod maličkým okýnkem nic nevyroste.
Ale čas od času vypučí krásnej trs a to pak máme doma hody :-).