Katorovo

Takže návrat do reality, z dovolenky v Jeseníkách, kam jsme vyrazili na pár dní s Arpádama a na pár dní sami...
O sněhu, slunci, pohodě i jídle pod nos si můžu nechat jen zdát.
Místo toho se na procházce "lesem ve městě" vyhýbáme bahnu, kalužím a hlavně hovnům. 
A povětří mi přijde o něco míň čerstvý než před odjezdem.
Jako každý rok v tuhle dobu, když sleze sníh, se ptám sebe sama, jestli jsem ochotna tuhle cenu za stálou práci platit.
A pokaždé, když slunce vysuší kaluže a všechno kolem rozkvete, se pokojně smířím s tím, že přes týden prostě žijem ve městě.
A vlastně mi to pak už nevadí.