Katorovo

Postupem času mám dojem, že nejlepší obchod je ten výměnný :-). 
Připadá mi, že takový obchod nemůže být špatný, protože když někomu dobře posloužím, i on se snaží mi vyhovět co nejlíp.
I můj muž na to přišel, tak si za některé své služby nenechává platit penězi, ale "platbou v naturáliích".
Vždycky se "nějak přihodí", že zprostředkovatel toho, co zrovna potřebujeme, potřebuje "náhodou" naše (resp. mužovy) služby. 
Jo, vyžaduje to sice důvěru, ale je z toho fajn pocit.
Myslím, že postupem času lidstvo stejně dojde k přesvědčení, že výměnný obchod je sice návrat zpátky na stromy, ale vlastně krok vpřed.
Pro základní potraviny máme už docela dobře vybudovanou síť domácích dodavatelů, supermarkety potřebujem jen okrajově.
Když už jdu nakupovat, jsem ráda, když vím, co od koho nakupuju. Ať už je to hubatý řezník nebo Vietnamka z krámku na náměstí, která když mě vidí vejít do dveří, okamžitě hlásí: "Jasmínová rýže přijde zítra a melouny v poslední zásilce nebyly dobré, tak musíte počkat na příští..." - tak to bylo celé léto :-).
No a zvláštní kapitolou je nákup zeleniny u paní Zity. Už jsem o ní psala, jak celý rok stojí ve svém stánku a i když by už dávno nemusela pracovat, zachraňuje městské, nejen dětské žaludky svou domácí zeleninou.
Jsem moc ráda za vztah, jaký spolu máme. Někdy se nákupy díky povídání prodlouží.
Když se zdržím, schová mi mrkev pro malou nebo mou oblíbenou zeleninu a pak se se mnou hádá o každé dýško. 
Před Vánoci jí dáváme péefko, občas jí zjišťuju některé věci na internetu a ona nám v poslední době nosí buchty :-). 

Tuhle vrazila Aničce do ruky moc dobrou věc. Vypadá to jako štrúdl, ale je to vlastně taková malá štrúdlová buchtička. 
Je to praktické, protože náplň malým dětem nikam nepropadává jako u kusu normálního štrúdlu. 
Náplň je klasická jablečná, ale paní Zita do ní přidala ještě mletý mák a byla to velká dobrota!
Můžete použít listové těsto a upéct malé štrúdlové buchty s jablky a mákem.
Nebo, pokud máte kupovaného listového těsta plné zuby, použijte tohle domácí. 
Našla jsem ho před časem u Kačky Žvýkačky, která ho prý přes kamarádku získala od Livie Klausové.
Ne že bych musela mít to, co Klaus :-), ale ten recept je jednoduchý a skvělý!
Krásně se s těstem pracuje, protože je plné tuku, stačí pár prohňácání a je to.

Takže: 
500 g hladké mouky
kostka másla (já ho rozpouštím, ale stačí nechat změknout)
kelímek smetany ke šlehání
1 vejce
špetka soli.

Těsto necháte vychladit tak hodinku v lednici, když spěcháte, šupnete ho na chvíli do mrazáku.
Z uvedného množství jsem udělala 4 nohavice, protože těsto válím hodně dotenka, ale Kačka prý dělá jen dvě. 
Mně napoprvé přišlo toho těsta moc, tak dělám čtyři. 
Vydrží krásně křupavé i druhý, i třetí den... Další už nevím, protože tak dalece u nás nevydržel :-).
Jéé, to jsem se dneska rozkecala... Tak dobré chutnání a pěkný víkend přeju!