V nadšení z letošní chalupářské úrody jablek jsme se domluvili s rodinou, že pořídíme lis na ovoce. 
Takové počasí, jaké bylo o víkendu, jsme sice hned napoprvé nečekali, ale byla to romantika :-)!
Tedy aspoň pro mě, byla jsem totiž nabalená a rozplývala jsem se venku na štaflích při sběru kusů ledu.
I když jsme za celý den práce vylisovali polovinu toho, co v moštárně za půl hodiny, ta radost za to stála. 
Díky za spolupráci všem, kdo se podíleli, ať už darováním nádob, poskytnutím místa v mrazáku nebo přímou makačkou.
Rodiče (a druhý bratr šrotící na zápočet) tentokrát nemohli přijet a nemocný táta se kromě na dálku udělených rad vyjádřil, že si to aspoň všechno vyzkoušíme, až tu nebude.
Takže, tatínku (a maminko) ... tady máte podrobný report, jak jsme si to bez vás vyzkoušeli :-).
Ale příště už všichni!

 

 

Poslední týden je u nás tak pošmourno, že jsem už dokonce vytáhla pícku na jablko...
Tento převratný vynález (je dost možné, že ho leckdo z vás dávno zná) jsem dostala od mužova Ježíška před 5 lety.
Nejdřív jsem si myslela, že jsem obdržela další aromalampu.
Ale drahého pohled říkající "to je vymakaný, co?!" a přiložený návod mě vyvedl z omylu :-).
Do misky vložíte jablko (pro komfort při následné konzumaci je dobré oloupat slupku, případně vyndat ohryzek).
Trochu podlijete vodou.
Zapícháte do něj podle chuti hřebíčky, položíte na něj kousek skořice a přikryjete víčkem.
Pod píckou zapálíte tři čajové svíčky a tím aktivní činnost končí.
Za chvíli se už line z pícky libá vůně, bez chemie a připomínající dětství.
Asi tak za hodinku (pro nedočkavce i dřív) je jablko psychicky připraveno ke konzumaci.
Posypete ho skořicovým nebo vanilkovým cukrem (můžete nechat i zkaramelizovat) a ... tramtadadáá --- zaboříte do něj lžičku. 
Před těmi pěti lety pícky vyráběla jen jedna keramická dílna v našem městě a nebyly vždy k sehnání.
Dnes je pícek na jablko plný internet, stačí zadat do vyhledávače a vybrat si styl, který se vám líbí.
Zručnější s možností přístupu ke keramické peci samozřejmě nemusí být tak konzumní :-).
Řekla bych, že je to dobrý tip na dárek k Vánocům. S těma prudit nechci, ale mám ověřeno, že v prosinci je každá rada drahá :-).
... a kdybyste i tak nevěděli, co darovat a nechtěli kupovat kraviny, mrkněte kliknutím SEM a uvidíte, jaký může mít dárek smysl. 
I když si myslíme, jak jsme všichni v krizi, je dobré si často připomínat, že někteří jsou na tom mnohem hůř než my. 
Krásný (někde už i zasněžený) víkend! 

P.S. Konečně se mi podařilo deaktivovat požadavek systému, který vás tak trápil s nekonečným opisováním čísel a písmen pro vložení komentářů, tak snad už to bude dobré :-).

Vzpomínka na mé první děti a spaní ve škole - podzimní lampička. Moc se Elišce povedla!
Je už skoro pět let stará a pořád zdobí ... 
Tělo lampičky z pauzáku, jeden pruh se hojně natře Herkulem, přichytí se listy a přiklopí druhým pruhem.
Spodní i horní víčko z kulaté krabičky od taveňáku, do horního se vystříhne díra k prostrčení svíčky.
Držátko na svíčku na dně je udělané přilepením úzkého proužku roličky od toaleťáku.
Použitý materiál byste ale nehádali, lampička vypadá skoro jak z Ikea :-) ...
Nápad je z tábora, kde jsme mezi pauzák použili byliny a s přidělaným drátkem na zavěšení a klackem používali jako lampion.
Že, Magdor? :-) Kde jsou ty časy ...

Sípající Anička s kalnýma očima a nudlí jak opratě nás odradila od víkendových plánů.

Z vyšších poloh hlásí, že je podle předpovědi slunečno a letní teploty, ale u nás v nížině se probouzíme do zimy a inverze.

Což mi hned po ránu připomnělo, že jsem stále nenaložila vanilku na vánoční cukroví :-).

Jednoduchý způsob, jak využít vodku, kterou nepijem.

1-2 rozříznuté, popřípadě pokrájené vanilkové lusky na cca deci vodky a šup do lednice. 

Průběžně protřepávat a nechat nejmíň měsíc louhovat. 
Obchody nás masírujou předvánoční výzdobou předčasně, ale na založení esence je opravdu nejvyšší čas!

O nakládání dalších dobrot jsem se opět dočetla u Kačky Žvýkačky.

Takže jsem do vodečky naložila ještě zkusmo hořké mandle, levanduli z chalupy na cheesecaky a do budoucna popřemýšlím i o nějakých léčivkách :-).

Mimochodem víkendové pošmourno s pohádkama nebylo zas tak špatné :-) ...

Kaštanový cheesecake pro muže k svátku.
Tentokráte jsem přesně dodržela recept Kačky Žvýkačky, pro který klikněte ZDE.
Jediné, co bych udělala jinak, je, že bych hotový dort ve formě objela nožem až po vychladnutí, protože zatepla se mi podařilo čokoládovo-smetanovou polevu velmi šikovně rozbít. Ale to je problém jen mých levých rukou :-).
Kraje jsem se druhý den pokoušela vyspravit čokoládou, ale vylepšovala jsem je tak dlouho, že jsem všechno ještě víc rozorala.
Ale jinak byl chuťový požitek dokonalý! Vřele doporučuju!
Děkuju Janičce Koudelce za kaštanové pyré, které už nebylo k sehnání a ona byla tak laskavá, že mi ho věnovala :-).

Vlevo společná autorská práce Annor (otisky prstů v akvarelu) + Kator (režie). 
Název díla: Kytice pro tatínka k zítřejšímu svátku :-).
Vpravo daleko cennější autorský "freestyle" výtvarnice Annor (akvarel a prsty).
Dílo nedokončeno - psychicky jsem neunesla pomalé a smyslné rozmazávání barev po těle a oblečení s provokativním úsměvem.
Kariéra byla prozatím ukončena, možná až do léta :-).

Každoroční ekšn s kamarády.

Liduprázdné pohraničí v Orličkách, místo, kde trávíme čas spolu a přece každý po svém:

procházkama, četbou, spánkem, letos došlo i na hromadný pouštění draků :-).

Voda tam chutná jinak, prostě božsky.

A hlavně: celý víkend bez signálu! 

Můj oblíbený podzimní dezert... Čokoláda forever, oujé...! :-)
Když třeba čekáte návštěvu a nechce se vám péct...
Můj bratr ho pojmenoval originálním názvem, který se bohužel nehodí psát, tak snad někdy ústně :-).
Až budete číst gramáže, nekácejte se při představě kalorické hodnoty, čokolády je hodně a udělá se z ní hodně porcí... 
Přeju krásný víkend a nezapomeňte využít svého volebního práva a jít zvolit to nejmenší zlo..! :-)
_______________________________________________________________________________________________

Krémová čokoláda s jablečným rozvarem

Potřebujete:
2 tabulky kvalitní hořké čokolády (nejlépe 70% kakaa)
kostku másla
3 - 4 žloutky z kvalitních vajec
balíček čistého kakaa
hnědý cukr podle chuti (cca 150 g)
1 kelímek smetany (33%)

Na rozvar:
cca 1 kg jablek
malou sklenku vody
cukr
kousek skořice a pár hřebíčků
 










Ve vodní lázni ve vhodné nádobě (používám misku z varného skla) rozpustíme nalámanou čokoládu s máslem.
Za stálého šlehání metličkou zašleháme postupně žloutky, kakao a cukr podle chuti. 
Záleží na hořkosti čokolády a vaší chuti, odhadla bych to na cca 150 g, když použijete vysokoprocentní čokoládu.
Nakonec zašleháme smetanu a stáhneme z ohně.
Vystydlou čokoládu necháme vychladit v lednici (můžete ji nalít do nějaké formy, já ji nechávám v míse).
Čokoládu nabíráme lžící nahřátou v horké vodě (nebo tu ve formě krájíme).

Jablka na rozvar oškrábeme a nastrouháme. 
Rozvaříme je na kaši v hrnci podlité malou skleničkou vody, ochucené cukrem, skořicí a hřebíčkem.
S cukrem zacházejte opatrně, rozvar by měl být mírně kyselý, aby kontrastoval se sladkostí čokolády.
Jablka rozmixujeme na hladší kaši, můžeme dochutit citronovou šťávou.
Čokoládu servírujeme s jablečným rozvarem, ten může být teplý i studený. 
Plus moje milá mátička :-) ...

O víkendu jsme se byli podívat na Veselém Kopci, kde zrovna probíhala "Bramborová sobota" .
I když venku bylo téměř léto, vyhřáté pece jinak už "vychladlých" chalup příjemně sálaly a navodily tu správnou atmosféru ...
Ale nejlepší byly brambory z ohníčku :-) ...

Už popáté jsme se sešli v době kolem svátku sv. Václava na místě činu.
Pravda, nebyli jsme tam letos všichni (zdravím nemocné a pracující!)... ale stejně bylo milo.
Před svatbou jsme tu vesnickou hospůdku vůbec neznali.
Paní Svobodová, už bohužel bez muže, se o nás opět postarala jako naše babička (včetně kokínek :-) ). 
Její pivo a medovina chutná nejlíp!
Dlouho to tak nevypadalo, ale podzim už prostě přišel ...

Stále obří dýně. Vyrobila jsem zase krém, tentokrát s nádechem podzimu.
Zkrátka a dobře: krém z dýně (klasická, ale jde i z hokkaidó) jsem dělala stejně jako ten z cukety, jen jsem vynechala závěrečnou smetanu.
Navnadil mě pan Cuketka a mohu potvrdit, že krém je skvělý a ještě jednodušší! Vývar jsem si ale samozřejmě neodpustila.
Takže ve zkratce: na oliváči s máslem orestovat cibuli na kostenky + malé pórky a přidat hodně dýně na kostičky.
Zalít vývarem nebo vodou tak, aby ho nebylo víc než dýně. Rozvařit na malém plameni, rozmixovat, dochutit solí.
Já měla chuť na parmazán, takže jsem si krém v misce posypala pár hoblinama a špetkou pepře, ale to už jsem nezvládla vyfotit :-).
Myslím, že existuje spousta dalších dýňových receptů, ale stačilo. Díky celé rodině, že to přežili a já zas uvařím něco normálního.
Podle literatury má "houkajda" stejné využití jako cuketa, navíc si ji můžete užívat celý podzim a při dobrém skladování i zimu.
Pan Cuketka sice uvádí v r. 2006 cenu 50 Kč/kilo v biokvalitě, ale buď se zemědělci umoudřili a nebo je nadsazeně bio pražská. 
Já přitáhla tu cca 4 kilovou od paní Zity z trhu za 30 Kč a jsem si jistá, že kvalita není o nic horší. Nebo si ji vypěstujte :-)...

... no a protože dýně byla opravdu obří, upekla jsem Anduli k svačině kousek nasladko.
Stačilo ji nakrájet, posypat trochu hnědým cukrem a skořicí a upéct.
Příště ji ale posypu až na závěr, musí se totiž hlídat, aby se zkaramelizovaný cukr nespálil.
Hotovou dýni jsem polila troškou másla a pak i trochou bílého jogurtu.
Byla jsem zvědavá, jak se na tu novotu bude tvářit Andule - oblizovala se až za ušima.
Bude to určitě dobré i z jablek nebo jiného ovoce.
Mátu snědla maminka, co ji má ráda ke všemu, vy zdobte čím chcete :-).

Od letní cukety je už jen kousek k podzimní dýni... :-) Přitáhla jsem jednu velikou klasickou zahradní dýni z trhu a přemýšlela, co s ní. 
Kompot tedy není zrovna můj favorite no.1, ale slyšela jsem, že se dá péct naslano. 
Takže jsem ji jen posolila hrubou solí a čerstvě mletým pepřem, polila olivovým olejem (a před podáváním troškou másla),  posypala vlašskými ořechy a těsně před dopečením ještě hoblinami oblíbeného kozího sýru. 
Místo toho kozího sýru by se určitě hodil jakýkoli sýr s modrou plísní.
K tomu svěží bílé víno a lehká podzimní večeře pro ty, co si chtějí uchovat letní linii, je na světě :-). 
Zkoušela jsem toto jídlo udělat i z dýně hokkaidó, ale ta se k této úpravě moc nehodí, je moučnatá.

Protože neexistuje žádnej smajlík, kterej by vyjadřoval, kterak se tluču do hlavy, musela jsem něco najít tady ...
Všem se hluboce omlouvám, neboť se mi právě podařilo nechtěně a taky nevratně vymazat všechny vaše komentáře, ze kterých jsem měla TAKOVOU radost a potěchu... :-(
Prostě jsem měla otevřený dvě okna najednou a jak mi ještě ta grafika splývá, smázla jsem místo přečtených kopií komentářů v mailu ty opravdické komenty... 
No nic, jdu si změnit pozadí na mém zánovním mailu (který bych si nezřizovala, kdybych nemusela) a zůstaňte mi, prosím, i tak věrni/y... :-)

Stačila jedna návštěva sekáče a podzim může začít.
Sice je ještě teplo, ale my už přinášíme fotky kousků z nové kolekce :-) :-) :-) ... 
Příští týden se budou hodit...