Katorovo

Nechtěla jsem a slibuju, že už nebudu zabředávat do tak širokého a osobního tématu, jakým je hudba.
Když jde ale o ten můj deník, tak toto v něm nemůže chybět. Připomíná mi to nadšení z objevení islandské kapely Sigur Rós.
Omlouvám se těm, koho jsem tím už prudila, i těm, kteří tuhle kapelu už dávno znají.
Písnička Jabloně kladenské kapely Zrní skvěle zapadne do tohohle podzimního jablečnýho týdne.
Doporučuju vřele i další písně jako Koně nebo ochutnávku z nového alba, jakožto i shlédnutí jejich skvělých webových stránek.
Nemám ještě jejich tvorbu úplně prozkoumanou, ale naléhavost a místy i něha ve zpěvákově hlasu v kombinaci s mými oblíbenými hudebními nástroji mě dostává do kolen a poetické texty o ne/obyčejných věcech mě dojímají. 
Jejich filozofie je mi hodně blízká. Líbí se mi, že i bez toho, aby na něco nadávali a planě kritizovali, mají co říct.