Katorovo

Z neděle.
Opět křtil Jarda, opět "kmotřila" Ivča, hudbu zařídila Maruška s Pepou (díky!).
Po kafi ve středisku (díky všem bezejmenným staračům) se tentokrát starali naši milí chlapci z HOGO FOGO (milujeme výměnné obchody :-) ).

Nejdřív to vypadalo na docela dobrý nervy (časy jsou orientační).
9.30 - napůl oblečená do jedinýho neomaštěnýho oblečení, který zároveň na sobě snesu bez přílišnýho drbání začínám dnes podruhé kojit
9.35 - Ema nechce jíst
9.40 - Ema stále nechce jíst a směje se tomu
9.43 - odkládám Emu, co nechce jíst
9.45 - zbytek oblečení mám na sobě
9.46 - muž bůhvíproč řeší výměnu baterky ve filtrační konvici
9.50 - děti s mužem odchází do auta
9.54 - konečně vyrážíme
9.57 - vystupujem u kostela a stavíme kočár
9.58 - nemáme dudák !! (katastrofa největší)
9.58 - ani deku! (ještě, že se tam topí)
9.59 - vcházíme jako poslední do kostela 
10.00 - zvoní začátek mše
10.01 - dochází mi, že bez dudáku musím Emu držet já
10.03 - bratr se dovídá, že má fotit (díky moc! Nevěřím, žes to nikdy nedělal, upravovaly se skoro samy)
10.25 - Ema se stále nechává chovat, je stále hodná
10.26 - Ema dává najevo, že by se ráda prospala (běžně dopoledne spí) a že jí k tomu chybí cosi v puse
10.30 - křest - z ospalosti jí začaly slzet oči a na všech fotkách vypadá jako králík, ale zvládla to!
10.36 - Ema definitivně vytuhla se savičkou od flašky zafixovanou zapnutou mikinou a i zbytek mše proběl v klidu :-)

Přestože to vypadalo, že to v tom chaosu nemůže klapnout, všechno proběhlo jak na drátkách a i celý zbylý den byl parádní.
Kafe a pokec ve středisku po mši (zjistila jsem, že tam nikdo nefotil, ale děkuju babičce a švagrovce za napečený dobroty a za to, že naučily hrát Anku stolní fotbálek :-) ) .
Oběd a sladkosti pod nos.
Asi po půl roce mezi lidma.
Úplně mi to dobilo baterky.
Díky všem za pomoc a za dary, kterými jste Emču i Anku slavící narozeniny zahrnuli.
A že jsme to s vámi mohli všechno oslavit.

P.S. A ještě jedna fotka - jediný důkaz o tom, že naše kmotra klidně může onkologii pověsit na hřebík a živit se cukrařinou ...
Když nám nabídla, že něco upeče a že to má vymyšlený, představila jsem si nějaký dobrý řez k odpolední kávě jako minule, a ne rozhodně tři luxusní dorty a dvě přepravky drobnýho cukroví! :-) (jednou Ti to snad oplatím, to mi věř)