Zajeď na hlubinu...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skoky letos nevyšly a nechat se na tejden zavřít do kláštera se ukázalo v tuhle dobu jako dobrej nápad.
Lázně pro tělo i duši.

Brždění

Některý věci jsou veřejně nepublikovatelný, proto tu těžkosti konce školního roku nebudu rozebírat.

Naštěstí hned mohla Andule odjet na salesiánský chaloupky, kde jí to fakt prospělo.
My s Lukym a Emčou zatím vydýchávali na chalupě u našich.

 

 

 

 

Do Ikea jsme se vydali pro postýlku a všechny ty nezbytný serepetičky.

No... odjeli jsme zcela neplánovaně s novou sedačkou (kterou jsme řešili už několik let a během pěti minut vzaly všechny mé požadavky za své, ale o tom někdy příště), křeslem, pracovní židlí a jídelním stolem.

Podrobnosti o šílený cestě domů u mě.

... a nedělní Velké finále v Litomyšli.
Nádhera, nejen Josef Špaček dojal.
Musíme brát děti častěji na kulturu.

 

Teď se léčím především na duši.
Bohužel to vypadá, že s námi už dlouho nevydrží Forrest :-(.
O tom všem zase někdy jindy.

Jarmark pro Mary´s Meals

Je trošku nepatřičný psát zrovna teď o jarmarku pro rozvojový země, když se pár dní po něm odehrálo drama na Moravě, ale po několika měsících práce se akce vydařila, tak mám radost.

Foto: Jan Soukal, Mary´s Meals

 

Když jsem TU kaši ochutnala loni na akci u našich salíků, říkala jsem si, že tohle prostě musím dostat do školy.

A tohle byl náš první minijarmark na podporu organizace Mary's Meals (Mariino jídlo), která působí v nejchudších oblastech světa podle hesla "každé dítě dostane jedno jídlo denně v místě svého vzdělávání". Jedině prostřednictvím vzdělání mají totiž děti z ohrožených částí světa šanci na lepší život.
MM je proslulá svou nízkonákladovostí, efektivitou, spoluprací s místními zemědělci a zapojením dobrovolníků jak v místě pomoci, tak po celém světě na dobročinných akcích.
Díky tomu stačí pouhých 459,- Kč k nasycení jednoho dítěte po celý školní rok.

Jarmark byl vyvrcholením několikaměsíčního projektu, který se prolínal skoro všemi oblastmi vzdělávání.
Společně jsme se seznámili s činností organizace Mary's Meals a zeměmi, kde působí (páťáci zahrnuli i učivo podnebných pásů).
Ve skupinách jsme se shodli na zboží, které jsme průběžně vyráběli, navrhli plakáty, pozvánky a reklamní slogany, plánovali rozhovory do školní reportáže, počítali náklady a možný zisk, pokud se nám podaří zboží prodat.
Po jarmarku jsme hodnotili reálný zisk a počítali počet nasycených dětí :-).

I přes úmorný vedro vládla za školou až podezřele uvolněná a přátelská atmosféra (sv. Petr se taky činil, hlásili bouřky a ani nekáplo) a po třetí hodině byla zapečetěná kasička Mary's Meals naplněná po okraj, zatímco naši trhovci doprodávali poslední zboží.
To už "náš" dobrovolník z MM Honza Soukal, který s námi celý den trávil, obcházel stánky s ochutnávkovými porcemi kukuřičné kaše se sojovými vločkami Likun Phala, kterou jedí děti ve školách v Malawi.
Některý děti kaše odpudila natolik, že se ochutnat neodvážily, těm vyčerpanějším a unavenějším jedincům zase chutnala :-), ale většina se shodla na tom, že by ji každý den jíst opravdu nechtěla. Snad to bude mít vliv na objem odpadu ze školní jídelny :-).
Uklidit jsme stihli ještě před příchodem bouřky.

Díky štědrosti našich návštěvníků se podařilo několikrát překročit i ten nejoptimističtější předběžný odhad výtěžku - vybralo se kolem 30 tisíc (který se musí spočíst na ouřadě). Prostě Mariino jídlo - Mariina práce :-).

Tak až bude Morava v pořádku a až nebudete vědět kam s penězi...
Více na www.marysmeals.cz .

Více fotek a odkaz na reportáž u mě. 

P.S. Vybralo se přes 38 tisíc! ♥