Tak jsem zvědavá ...

... jak dlouho v pondělí vydrží.
Dávám (opatrnýmu) bolševikovi v těch přezkáčích pět, maximálně deset minut.
A doufám, že mě překvapí.
Hlavně, když nebude posera jako matka.

Horší to bude s těma ostatníma.

Rostlinně

Teď to tu moc nežije, vím, ale stejně jako každý rok u mě frčí přes leden/únor hlavně práce, spánek, imunizace (a spánek), jarní únava (a proto spánek), a pokusy o vzkříšení těla i ducha :-).

Rostlinná strava mi dělá dobře nejen po fyzický stránce, ale hlavně se po úpravě jídelníčku cítím mnohem klidnější a možná i citlivější.
Potřebovala jsem to už jako sůl.
Dneska jsem sice zapomněla, že jsem si v jídelně jako hrdina odhlásila v rámci úpravy stravy ovocný knedlíky a pak byla ráda za vysomrovanej zeleninovej kuskus, ale doma se ta změna promítla docela výrazně.

Už dlouho mě lákalo u Pierra vyzkoušet veganské výpečky.
Hlavně jsem nevěřila, že sojový nemaso, který mi fakt nechutná, jde naložit tak, aby si člověk pochutnal bez ztráty kytičky.
Takže když jsem na jednom blogu objevila fígle dlouholetých veganů, jak na marinádu, šla jsem do toho sama.
A protože jsem postup dodržela, jen jsem na 200 g suchých sojových nudliček použila skoro dvojnásobek marinády a knedlíky udělala chlupatý, na recept jen odkážu TAM .
Místo chlupatých jsem chtěla vyzkoušet jáhlové knedlíky, ale někde jsem zazdila jáhly, tak příště :-).
Nebo si k tomu můžou dietáři udělat tahle joštošná srdéčka . 

Za rychlé mobilní foto se omlouvám, byla už tma a netušila jsem, že to bude vážně jedlé, někdy přefotím.

Pro duši i tělo

Otevřela jsem Modlitbu argentinských nocí od Váchy hned pod vánočním stromem na téhle stránce:

Asi náhoda :-), i jako odpověď na mou otázku.
A náhodou mi to tu leží až do dneška, kdy to dloubne pod žebra ...

Práce dneškem začíná na obou frontách - na duchu i na těle.
Dlouhodobě si lezu na nervy, nemůžu se na sebe ani podívat a jen čekám, až dojdu na to dno a zdravě se naštvu :-).
Ranní štukatérství v koupelně, těsný oblečení, únava, vrzající kolena... a vím naprosto přesně, čím jsem si je zasloužila (jste to, co jíte)... takže je čas na generální úklid.
V práci jsem zabouchla dveře brzy (holka magor, tolik dní jsem tam regulérně do večera a pak mi je blbý odejít normálně?), upekla chleba, navařila zeleninovou polívku a zachránila jedny čerstvý krájený kvasnice (který jsem původně koupila na masopustní vdolky, ale děti s horečkou na ně neměly chuť).
Kdo by po zimě nepotřeboval béčko? Přiznám rovnou, že drožďovou pomazánku fakt nemusím a když jsem ji jedla, tak kvůli prospěšným látkám.
Po dnešku ji ale asi rehabilituju.
Na několika veganských webech jsem totiž objevila verzi, která je fakt jedlá (ano, nakonec jsem tam zamíchala bílky z domácích vajec, ale jde to i bez nich).
Za foto na první dobrou se omlouvám, ani jsem neměla žádnej zelenej blázinec na ozdobu (na řeřichu se chystám už týdny a zelinář má přijet až zítra).
Takže na to, jak hrozně to vypadá, je to fakt moc dobrý a fakt mi to udělalo dobře ...

DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA S MRKVÍ
Na trošce tuku (máslo nebo olej) jsem zpěnila pokrájenou střední cibuli a střední mrkev nastrouhanou nahrubo. Když obojí začalo zlátnout, přidala jsem větší kostku čerstvých kvasnic (velikost asi jako 1,5 - 2 kostičky toho takovýho unifikovanýho droždí) a nechala je rozpustit. 
Podlila jsem maličko vodou a bohatě okořenila solí, pepřem, sušeným česnekem a paprikou. 
Zahustit se to dá strouhankou, ale já dlouhodobě používám místo strouhanky ovesnokukuřičnou kaši nebo kukuřičnou strouhanku ze zdravé výživy (i na obalování). 
Nakonec jsem nalila bílky ze dvou domácích vajec (neměla bych jíst žloutky, jinak není důvod je nedávat celá). 
Dosolit se může kvalitní sojovkou.
S kváskovým chlebem je to lahoda.
Tak vzhůru do doby postní!
A kdo by čekal Valentajna (u mě?), tak sorryjako :-).

Píseň moře

Když jsem loni hledala pohádku, na kterou půjdem se školou do kina (zvítězil nakonec taky skvělý Paddington 2), narazila jsem na pohádku, která možná trochu zapadla mezi všema Mimoněma a Transylvániema (a rozhodně bych ji nedoporučila jen dětem!). 
Sjeli jsme ji, poplakali jsme si a zamilovali jsme si ji. 
Irský film na motivy keltských pověstí, působivá animace a nádherná hudba (česká verze od Markéty Irglové, kterou se teď Anička začala učit na cello). 
Poselství neprozradím, ale za všechny vřele doporučuju! 

Pevnost poznání

Výukový program Lidské tělo jako puzzle (zlomek):

Přenos kyslíku do mozku :-)

Uvnitř oka - aneb jak vidí člověk s šedým/zeleným zákalem, astigmatismem, s poruchou vnímání barev, jak vidí moucha...

Expozice Voda živá (zlomek) :

Animátoři z UPOL - profi!

Koloběh vody v přírodě včetně průsaku vrstvami :-). Vybrat si můžete mírný deštík i pořádnou bouři.

Expozice Světlo a tma + Planetárium :

Kolem Korunní pevnůstky v Olomouci (když byla ještě ruinou) jsem chodila, když jsem studovala.
Proto mě nadchlo, jak ji proměnili !
Věda a učení už snad nemůže být zábavnější.

Fotek jsem vybrala jen malý zlomek kvůli dětem (bohužel to povětšinou nejsou ty povedené, ale s těma kobylkama nebyl na nějaký velký focení moc čas :-) ), skutečnost je ještě mnohem barvitější.
Tak kdyby někdo neznal ... mějte pěkný víkend!

Reportáž pro ty, co nemohli

 

 

U nejvíc "fotogenické" zdi :-) ...

Marion ošerpována.
Je tak svá!
Strejda ožil a i když nechtěl jít, prohnal nás nakonec na parketu všechny.
A teta určitě seděla na jediný záhadně volný židli a byla pyšná.
A já už můžu dělat plačku :-).
Tradičně jsme zavírali (dežaví x 2).
Ještě ráno mi Lukor tahal z chodidel třísky a zbytky punčoch :-).

P.S. Fota kromě dvou ukradena všem zúčastněným (mám novej telefon a zjistila jsem, že s ním neumím fotit), díky!