Na chalupě už regulérně vládne léto.
Kopretiny, zvonky, kohoutky, pivoňky, kosatce... a jasmín.
První koupačka letos nějak se zpožděním.
Ale ty první akvabely, přismahlý ramínka, meloun a čmoud z ohýnku mě snad už dostatečně zpřítomnily ;-).
Jo, zapomněla jsem, že preclíkáč podle Monči se povedl a je vděčný (rozuměj bleskurychlý), děkuju za recepis (foto z procesu).
Mějte pěkný týden, čerpám síly do finiše (a do začátků).
ze školy v přírodě.
Vstřebávám a spím.
Naše domácnost je dlouhodobě AndrejFree, ale pro jistotu jsme zase všechno zkontrolovali.
Každej dělá, jak umí.
____________________________________________________
Bylo mi až trochu divný, že jsem vlastně neviděla nikdy nic kromě zelený fajfky.
Říkala jsem si, jestli ta aplikace vůbec funguje, nebo jsme jen toliko uvědomělí? :-) ;-) :-)
A obětovala jsem se :-), abych mohla ukázat i druhou tvář :-):
Brrr.
Na chalupě byly kopřivy právě tak akorát na sběr, takže jsem si nasyslila jaro do kuchyně.
Mají se sbírat jen do půlky května (kvůli obsahu dusičnanů), tak kdyby to chtěl ještě někdo stihnout :-)...
Tohle jídlo dělám každý rok, když je potřeba něco rychlého do žaludku po návratu z lovu, příliv energie je hned citelný.
Na másle s olejem zpěním pokrájenou jarní cibulku, pokrájené odlámané spodní konce očištěného chřestu, podusím skoro doměkka a nakonec nechám v pánvi zavadnout pokrájené oprané vrcholky mladých kopřiv, všeho přiměřeně k počtu strávníků.
Přiliju rozklepnutá vajíčka přímo od slepiček - přibližně 1 ks na osobu (žloutek/bílek podle individuálních stravovacích zvyklostí), kořením jen solí, čerstvě mletým pepřem a troškou sušeného česneku.
Rychle míchám do zhoustnutí vajec, ale ne moc dlouho, aby nebyla vysušená.
Na závěr vsypu do pánve uvařené scezené těstoviny, nejlépe celozrnné (které jsem zrovna neměla :-) ), promíchám a servíruju se stonky chřestu opečenými na másle.
Zapíjím čajem z čerstvých kopřiv a raduju se z nabyté energie :-).
P.S. A pokud jste ještě nezkusili kopřivák od Zuzky, vzhůru do něj!
Jen ekzematici opatrně s dávkováním, zkuste nejprve malé množství.
Ještě asi nikdy jsem neslavila narozky na sněhu :-).
A kromě oslavy proběhla i víkendová brigáda na chalupě.
Odzimováno, uklizeno, upáleno (díky za hlídání předčarodějné), i když jsem se ani přes pět vrstev neubránila rýmě (slibuju, že letos už se budu otužovat).
Zase ve světě, ve kterým vyjdu ven s mísou a mám půl surovin na oběd :-).
Padlo mnoho dřeva, Krakonošů i zásadních rozhodnutí.
Tak snad už definitivně.
