První návštěvník našeho krmicího bejváku, co není sýkora koňadra.
Sýkora mlynařík :-).
NUNU!

Omlouvám se všem čekajícím, že dneska jen stručně.
Mám už docela dost nafocenýho materiálu na tipy co jíst, ale pozdrželo se, protože jsem včera zčistajasna odpadla s virózou (člověk jde jednou za sto let k doktorovi - s dětma na očkování a tam na něj prskají, ale třeba to už je moje předjarní každoroční třídenní viróza, jak začne svítit sluníčko).
Včera večer jsem zcela padla za vlast, naštěstí tymiánová koupel působí tak rychle, že mi je dnes skoro dobře.
Raděj ještě trochu polehávám, ale zítra všechno dovysmrkám a bude snad po problému.

Návrat zpátky: Změna, krok 1: Nákupy a zásobování

Biologický jaro začalo a i když jsem to letos ani nezaregistrovala díky tomu, že jsme s dietou začali dřív, jestli chcete s nějakou očistou začít, je ideální čas. 

První a nejdůležitější věc, která je předpokladem úspěchu při pokusu o změny stravovacích zvyklostí, je dobře se zásobit.

A všeho koupit dostatek, dodávám z vlastní zkušenosti - samozřejmě jedna věc je otázka, jestli vám daná věc bude chutnat, ale na druhou stranu když si koupíte např. jeden balíček špaldy, dáte další jídla s dalšími přílohami a zase je točíte dokola - zkrátka pokud nechcete do specializovaných prodejen lítat pořád, kupte radši víc.

Jakmile máte lednici a spíž plnou surovin, motivace přijde sama a máte i chuť víc experimentovat, vymýšlet a ochutnávat.

Možná budete muset plánovat nákupy jinak, než jste byli zvyklí, jako já.

A najít si zdroje.

Ale jakmile tohle dáte, máte zpoloviny vyhráno nebo spíš ze tří čtvrtin :-).

Kdo se stravuje zdravě nebo si aspoň občas dá něco, co se vymyká české kuchyni, pro toho bude asi tenhle příspěvek zbytečný.

Píšu ho ale pro ty, co u nás něco "jinýho" celkem i s chutí ochutnají a říkají "vždyť já ani nevím, kde bych tohle koupil/a" a odhodlávají se začít.

Takže (položky jsou psány v náhodným pořadí a když si vzpomenu na něco dalšího, doplním to sem):

1) Pečivo

Ideálně celozrnné.

Kváskový chleba nám vozí 2 x týdně do zdravé výživy, je boží a dlouho vydrží. Objednává se dopředu, ale když máte kliku a přijdete v čas příjezdu pekaře, ulovíte ho i bez objednávky.

Samozřejmě se můžete mrknout na kváskovou mapu a upéct si ho sami doma.

Původně jsem ho chtěla péct, ale víc asi teď potřebuju pohyb a dlouhé procházky, proto jsem na sebe ušila takovouhle lest, aneb když je objednaný, musím pro něj dojít :-).

Výborná záležitost jsou Tasovské placky . Křupavé, celozrnné pšeničné nebo žitné a nebo úplně bez lepku - ty jsou dražší.

Je to jako oplatka plná semínek, bez jakýkoli chemie - trvanlivá a výborná na cesty.

Dají se dělat obložené, podávat třeba k pomazánkám, zejména hummusu, nebo jíst jen tak. Zasytí.

Mají je taky ve zdravé výživě (ale ne že mi je vykoupíte :-) ).

2) Zelenina a mošty

V našem případě od osobního zelináře . 
Mělo by se jíst jen to, co vyroste u nás - s tím, že občas objednám hrozny nebo okurku dětem, protože Anička je spíš na ovozeleninu a moc jiných věcí teď zrovna jíst nechce.
Každopádně žádné exotické ovoce, ani banány.
Mošty ředíme vodou, nejvíc mi chutná Rychnovský jablko s dýní hokkaido a jablko s červenou řepou.
Jednou týdně by se mělo jíst taky kysané zelí nebo jiná kvašená zelenina.

3) Luštěniny

Jak je vidět, značka CountryLife je jednou z nejdražších, ale nafotila jsem (až na to, co zrovna nemám v originálním obalu) ji hlavně kvůli popiskům a není problém sehnat tyhle suroviny o dost levněji.
Z červené čočky dělám hlavně čočkovo-zeleninovou polévku s kořením garam masala, používala jsem ji do příkrmů, ale hodí se i do omáček podobně jako cizrna. Jde i klíčit.
Zelená čočka se nejvíc hodí do salátů, stejně jako ta velkozrnná z obchodu. Salát ze zelené čočky s hlívou je (že, Marti) lahoda.
Velké fazole ve tvaru ledvin přidávám do omáček a do chilli con carne.
Další druhy fazolí (třeba adzuki) přidávám do zeleninových omáček nebo z nich dělám pastu do tortill.
A nakonec moje milovaná cizrna.
Tu cpu asi do všeho. Do polévek, zeleninových omáček včetně těch na topinky, dělám z ní moje oblíbený kari nebo hummus.
Každý týden navařím jednu luštěninu ve větším možství, napytlíkuju si ji na porce, které pak vytahuju z mrazáku, když je zrovna potřebuju.
Obyčejnější druhy luštěnin seženete kdekoli, červenou čočku i cizrnu kupuju i v Albertu (kam už jezdíme už jen jednou za cca 2 - 3 měsíce), ostatní druhy ve zdravé výživě.

 4) Maso

Jak už jsem psala, "umělé maso", tedy robi, seitan a šmakoun jsem se zatím jíst nenaučila, takže maso je pořád důležitá složka potravy.
Z ryb jíme sladkovodní, hlavně kapra a pstruha na všechny způsoby, až 6 x týdně, mořské se většinou můžou jednou měsíčně, když vám dělají dobře (což nám nedělají).
Kapra jsme zatím měli z příbuzenských zdrojů, pstruhy mají čerstvé (co jsme zatím zkusili) i v Globusu a Lidlu.
Krocaní maso můžeme dvakrát týdně, pročež jsme museli rozhodit sítě.
Většinou stačí kontaktovat příbuzné či známé na vesnici, jestli by vám někoho nedoporučili.
To samé s kuřecím (my 2x měsíčně) a vepřovým (1x měsíčně).
Na internetu je taky dost inzerátů od lidí, kteří mají svoje hospodářství.

Je třeba omezit vejce a zjistit, jestli dobře snášíte jeho součásti.


5) Mléko

O rostlinných mlékách jsem psala už TADY (foto uprostřed článku).
Mezitím se u nás zabydlelo natolik, že uvažuju o koupi mlékovaru, který je stejně momentálně vyprodán :-).
Vařím z něj kaše, pudink, zastoupí bez problému i doteď používanou smetanu v polévkách i omáčkách.
V DM drogérii se dá koupit stejně výborné rýžové a ovesné mléko jako tyto na fotce - od Alnatury a to o víc než dvacet korun na krabici levněji. Bingo!

6) Další obilniny

střídám jako přílohy k zeleninovým omáčkám, plackám, karbanátkům, k rybám i k masu.
Jasmínovou rýži kupuju origoš u Vietnamců, kteří zrovna odjeli na dovolenou do rodné země, takže zaskočila ta z krámu :-), kromě ní kupuju i basmati a kulatozrnnou (arborio, carnaroli) na rizota.
Bulgur vařím stejně jako rýži - tedy jeden díl propláchnuté rýže osmahnu na oleji, zaliju dvojnásobkem vody, osolím a okmínuju, naposledy promíchám a přikryté poklicí vařím na mírném ohni bez míchání do vypaření vody (cca 10 - 15 minut). Prý stačí i přivést k varu a nechat stát, ale nám to tak chutná.
Špaldu vařím podle využití - doměkka to trvá v osolené vodě skoro hodinu (v polévkách místo brambor), do "rizota" dělám trošku křupavější.
Pohanku jsem vařila donedávna jako rýži, ale má se správně vařit takhle , aby neztratila látky, kvůli kterým ji jíme.
Pohankou lámankou zahušťuju polévky, přidávám ji ke konci vaření.
Zapomněla jsem na fotce na jáhly - právě je testuju k "pečení" napařovaných moučníků bez cukru, vajec i mléka.

7) Těstoviny

s Aničkou musíme bezvaječné.
Výborný bezvaječný špagety (ale i ostatní těstoviny - penne, mašle, drobná kolínka) - semolinové i celozrnné, nakupuju za hubičku v Lidlu.
Semolinové kolem symbolických 14,- Kč, celozrnné něco přes dvacku.
Nedávno přidané špagety aglio olio s rukolou , na který mi píšete kladné ohlasy (díky, mám radost) dělám i teď - bez parmazánu, sypané chia semínky.
Vlasové celozrnné bezvaječné nudle do vývarů mají v pšeničný i žitný verzi ve zdravý výživě.
Kuskus seženete skoro všude.
A rýžové nudle. Ze zdravé výživy, vietnamských obchodů i večerek, seženete i v supermarketu.

8) Tuky 

Zastudena lisované oleje (pro ekzematiky hlavně dýňový - tykvový) do salátů, děti je rády snědí i na lžičce. Nesmí se vařit.
Olivový olej a máslo nebo ghee (přepuštěné máslo bez bílkovin) na vaření.
Čerstvé máslo na chleba. 
Másla si kupte víc, jakmile přestanete mazat veškeré Lučiny, sýry a spol., spotřeba se zvýší.

9) Mouky

Zrovna jsem neměla žitnou (zejména na chleba a do perníků).
Celozrnnou ječnou jsem začala kupovat, abychom nejeli jen v pšenici - je výborná na palačinky a lívance, chystám se ji ozkoušet i na placky.
Špaldovou používám na pečení, ale i zahušťování polívek a omáček.
Začít můžete tím, že klasickou bílou hladkou mouku v receptech na pečené moučníky začnete zpoloviny nahrazovat touhle - rozdíl není vůbec znát. 
Právě testuju pohankovou a kukuřičnou mouku na "pečení" v páře.

10) Klíčení

Nejvíc u nás jede na vatě klíčená řeřicha - vyplatí se tohle velké balení, protože v klasických osivech je dost málo semínek.
Řeřichu většinou obsahují i další klíčivé směsi, s vojtěškou alfalfa nebo hořčicí.
Naklíčené fazole mungo chutnají jako hrášek.
Na klíčení se ale hodí z luštěnin i červená čočka a cizrna.

11) Zachraňováky - vločky, kaše apod.

Ovesný vločky už kupuju jen jemný s klíčky, protože jim stačí minuta varu a jsou mnohem jemnější.
Zahušťuju s nimi polévky, nastavuju karbanátky (v poměru 1:2 s mletým masem nejsou cítit), dají se přidat i do chleba.
Na cesty nebo na rychlovky jsou moc dobré různé dehydrované kaše.
Stačí je zamíchat do vroucího mléka se strouhaným ovocem a rozinkama a polít máslem.

12) Ostatní

Kypřicí prášek bez fosfátů (vinný kámen) používám na pečení už dlouho, dávkování je uvedené na obale a funguje stejně jako obyč prdopeč.
Řasy (nori, wakame) -  kvůli minerálům. Nori v podobě vloček se nemusí tepelně upravovat, sypu ji do polévek, omáček, při vaření luštěnin, na saláty - není skoro cítit. Wakame se musí vařit.
Nepoužívám žádné hotové směsi koření kromě Garam masala - to jsem si moc oblíbila už před dietou. Tuhle voňavou indickou směs sypu skoro všude, dochutí všechno a posune každý, zejména vegetariánský jídlo o level výš. Jinak používám základní druhy koření: pepř čtyřbarevný z mlýnku, sušený česnek, sladkou papriku, domácí kmín a mletý kmín do luštěninových pomazánek, mletý koriandr, zázvor (ten mám radši čerstvý), kurkumu, různý sušený bylinky, občas chilli a žlutý kari. 
Ovocenka. Je to koncentrovaná šťáva z jablek a hrušek a najdete ji v úplně stejném obalu jako tuto koncentrovanou šťávu z jablek na fotce. Jak už jsem psala dřív, u diety je důležitý nějaký čas pokud možno vůbec nekrmit ty mrchy ve střevech, takže kromě cukru a medu a dalších sladidel je třeba omezovat více sladké ovoce a sušené ovoce. Tedy ovocenku bychom neměli brát jako něco, čím začneme sladit, ale zakoupila jsem ji jako první pomoc na oslazení zdravých moučníků - i když zatím jen na slavnostní příležitosti ;-).
Karob (svatojánský chléb) jako náhrada kakaa, podmínky použití jako ovocenka :-). Přiznám se, že nemám ráda náhražky a "náhradní sladkosti", takže sladké věci radši nejím vůbec :-), ale využití to u nás doma nejspíš najde.
Agar na zahušťování. Užijete i kukuřičný (ne bramborový) škrob.
Kukuřičná strouhanka - když už něco obaluju, tak už pár měsíců vždycky v ní. Nenasákne tolik tuku a je mnohem křupavější než klasická strouhanka.
Jablečný trubičky - sušená jablečná dřeň v podobě trubiček jako první pomoc na cestách a výletech - ale odrbávám z toho tu polevu. Dobrota, která chutná i lidem, co jedou v konvenčních sladkostech. A až si pořídíme sušičku, budu si je dělat doma.
Lahůdkové droždí na fotce není, ale určitě si ho kupte - nejen na výrobu "parmezánu" .
Nezapomeňte na ořechy, hlavně lískový - na všechno možný a hlavně na mlsání, na rozinky (nesířený), mák, dýňové, slunečnicové a lněné semínko.

Znovu a ještě jednou opakuju, že tahle dieta vychází z našich potřeb a je ušitá nám přímo na míru.
Někomu v tom nemusí "pasovat" využití obilnin a lepku, ale každý tělo je jiný a pokud je tělo dobře snáší a je pro něj dobrý palivo, není důvod je vyřazovat, už takhle jsou naše možnosti dost omezený. Nevylučuju ale, že někomu může lepek vadit.
Po patnácti dnech jsme tohle stravování přijali za své. 
Ruka vypadá přibližně stejně jako na poslední fotce, ale zato mám "opravené" jiné části těla :-).
A ta energie a dobrá nálada za to stojí.


Takže už jen: Let´s go everbaby! ;-)
A příště už konkrétní jídla.

Slovenský prozaik, scénárista a publicista Dušan Taragel a autor ilustrací v komiksovém stylu Jozef G. Danglár tuhle knížku věnovali svým dětem.

Každá pohádka pojednává o jedné dětské neřesti :-). Na přebalu se píše, že je kniha určena pro děti od 9 let a jejich rodiče bez omezení věku.

Pavlík, co chtěl jíst jenom zmrzlinu :-). Danglárovy komiksové přebarevné a často celostránkové ilustrace často působí sugestivně, někdy až agresivně a odpudivě. Přesto se k jednotlivým příběhům hodí.

Šťastný konec vždy zaručen :-).

A bonusy... ;-).

nadsázka a místy hodně černej humor od začátku až do konce

Je mi jasný, že tenhle příspěvek mezi rozvíjející literaturu blogovýho světa mezi ty krásný Johany, Karkulky a spol. nejspíš dost nezapadne, ale stejně.
Když jsme si ve škole na hodinách dětské literatury měli vybírat knížky, ke kterým napíšeme recenzi, kolující seznam možných děl ke mně připutoval až téměř k jako poslední.
Všechny Alenky v říši divů, Petrové Panové, Potterové, stejně jako Krkonošské pohádky, Broučci a jiné klasiky byly dávno rozebrané a zbývalo pár položek - mezi nimi Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče.
Naprosto jsem netušila, co se za tím názvem bude skrývat, ale znělo to zajímavě, tak jsem si řekla, že si aspoň rozšířím obzory.
A zatímco spolužáci se prokousávali šílenými psycho říšemi fantazie, z mojí kolejní postele se ozývaly neřízený salvy smíchu.
Chtěla jsem si ji nakonec koupit, ale tenkrát byla beznadějně vyprodaná.
Pamatuju si nechápavý pohledy svých spolužáků, když jsem jim knížku představila.
Dost nechápali, co tahle knížka v seznamu dětský literatury dělala (no, někdo asi usoudil, že tam patří, ostatně prý je na školách dost populární).

Když jsem letos před Vánoci nakupovala v jednom internetovým obchodě knižní dárky, zeptal se mě mazaně na konci nákupu automaticky: Nesháníte ještě něco? Třeba knihu, kterou jste rádi četli v dětství?
Prošla jsem v hlavě snad všechny knížky, který pro mě něco znamenaly, zkontrolovala stav knihovny, jestli jsem některé nenávratně nezapůjčila, přihodila do košíku Děti z Bullerbynu, který jsem si jako dítě půjčila v knihovně asi třistadvacetpětkrát a nikdy jsem je sama nevlastnila a ... pak jsem si vzpomněla na tyhle Pohádky.
Dokonce je i měli!
Vzala jsem rovnou jeden exemplář i pro Arpáda.

Když jsem se pohádkama po těch letech probírala, dívala jsem se maličko jinýma očima a říkala jsem si, jestli jsem trochu nepřestřelila.
Pod strom jsem je sice zabalila, ale zatím je s dětma nečteme.
Netvrdím (a nikdy jsem netvrdila), že jsou vhodný pro všechny děti.
Ale pro některý určitě a tím nemyslím jen ty "zlobivý".

Čekala jsem, že Arpádovci zvolí stejný postup (= čekání, než kniha "bude jakože vhodná").
Pak mi ale začaly od tety Léni chodit večerní fotky.
Tak mám radost :-).

Návrat zpátky: po týdnu (+ popis diety)

Až koncem prvního týdne jsem si poprvé uvědomila, že by celej tenhle můj (nejen foto) experiment taky mohl skončit pěkným fiaskem.
Zkoumala jsem každej den každej pupínek, a i když jsem rozinky zcela vyřadila z repertoáru rozhodnuta nehledat náhražky (prostě nejíst sladkýho nic), občas se objevil nějaký navíc a já se z toho málem hroutila.
Ale všechno se mění skoro každou hodinu :-).
Pročež jsem se rozhodla dále nesledovat a neporovnávat, dietu striktně držet a nemyslet na to/nemyslet na nic.
Ve finále, jak tak na to koukám, ke zlepšení došlo.
Skoro bych si toho nevšimla, protože mi ruka přijde stejná, ale všimla jsem si už dřív, že obecně registruju změny k lepšímu hůř.
Takže dodatečné jupí :-)! 

Podařilo se mi za tento týden podle plánu úspěšně vysadit na jeden den kortikoidy.
Možná si někdo řekne, proč jásám nad jedním dnem bez kortikoidů, ale při předchozích pokusech se jimi večer nenamazat jsem byla do rána do krve rozdrbaná a šla si pokorně zase pro kelímek, abych se po několika dnech dostala aspoň na úroveň před vysazením.
Byl to pro mě začarovanej kruh, toto je můj první úspěšnej pokus, takže malej krok pro lidstvo, velkej pro mě :-) !
Mám zcela konkrétní plán, kterýho se držím, takže je budu vynechávat každý týden jednou po dobu čtyř týdnů, pak přidám další vynechaný den atd.
Dneska ráno mi došlo, že nejsem zahleněná (pardon, ale je to tak) a že nemám poránu co vykašlávat.
Jinak čekám na výsledky alergologických testů a absolvovala jsem preventivní prohlídku (ta byla o ničem, pardon :-) ).
Daří se mi chodit dřív spát, líp spím a líp vstávám.
Taky se cítím (až na dva poklesy cukru během týdne) mnohem líp psychicky, nevím jak to popsat, ale mám takovou jako radost ze života.
Anička, která nemá ekzém v takovým rozsahu, ale taky musíme jednou za tři dny mazat kortikoidy, vypadá velmi dobře a vypadá to, že je bude moct vysadit.
Muž mnohem méně kašle (má takový ten zimní kašel jako reakci na chlad).

Děkuju moc za všechny ohlasy a podporu, které jste mi napsali v minulém příspěvku , nečekala jsem, že to bude někoho zajímat, ale jelikož zajímá, začnu si dělat poznámky o konkrétních jídlech.
Jen si myslím, že obdiv není na místě. 
Jsem si totiž na 99,9% jistá, že kdybych nevypadala jak prašivec, držela bych se zajetých pořádků dál.
Obdivuju lidi, který vůbec nic netrápí a přece jsou schopni a ochotni radikálně změnit stravování a návyky!

Ptali jste se taky, co ne/jíme, takže to shrnu:

Nemá se jíst (univerzální protiplísňová dieta, prospěje na určitý čas každému):
vše co obsahuje cukr (ten je i tam, kde byste ho nečekali) a med
vše, co obsahuje kakao
mléko a žádné mléčné výrobky kromě čerstvého másla
brambory
uzeniny a vše, co prošlo procesem uzení
hovězí a králičí maso (kvůli obsahu močoviny)
vše, co obsahuje sóju (po několika měsících nám bylo dovoleno občas s rozumem tofu, jinak používáme miso pastu a kvalitní sojovou tamari omáčku)
tropické ovoce včetně banánu (jen jednou za měsíc avokádo kvůli zdravým tukům) a tropické oříšky
vše, co obsahuje umělé a ztužené tuky + rama, flora, perla...
rajčata a vše z nich
majonéza, kečup, hořčice a dochucovadla (kromě kvalitní sojové omáčky)
káva
ovocné čaje
alkohol
Z důvodu poškození moří po výbuchu jaderné elektrárny Fukushima dočasně vypustit jinak velmi zdravé mořské řasy z Japonska, pozor také na zelený ječmen z amerických náhorních plošin, kde se radioaktivní mrak na cestě z Fukushimy vypršel.

Má se (ideálně) jíst:
luštěniny (cizrna, různé druhy čočky a fazolí)
ovoce a zelenina (naše), jednou za čas avokádo
rybí ( nejvíc české ryby - kapr, pstruh obecný, siven, candát, amur, sumec, občas losos) , kuřecí a krůtí maso, jednou měsíčně i vepřové
celozrnné a kváskové pečivo
rýže, rýžové nudle, bezvaječné těstoviny, kuskus, bulgur, pohanka, jáhly, špalda ... 
omezeně vejce - my s Aničkou špatně snášíme žloutek, takže používám pro nás jen bílek a bezvaječné těstoviny, to je u každého individuální
čerstvé máslo
obilná mléka - ovesné, rýžové, pohankové
vlašské a lískové ořechy, semena (dýňové, slunečnice, sezam, len, chia jednou týdně)
kysané zelí 1x týdně
ovocné a zeleninové šťávy(ne dohromady, ovoce a zeleninu jíst a pít zvlášť)
Šmakoun/Shmaky (slovenská verze, chuťově nám chutná víc)

Otázka vajec (žloutek x bílek) a masa (z hlediska jaké a jak často) a dalších potravinových alergií je velmi individuální, takže tu jen popisuju, co jíme, nikomu nic konkrétního nedoporučuju.
Já s Aničkou to mám tak, že můžem jíst až 6 x týdně sladkovodní ryby (ne mořský), 2 x týdně krocana z dobrého zdroje, jen 2 x měsíčně kuřecí a 1x měsíčně vepřový, ale to má každý jinak a navíc se to časem upraví (update po roce: ryba 2-3 x týdně, krocan 2 x týdně, kuře 1x týdně, vepř 1x měsíčně) . Losos je v dietě brán jako částečně sladkovodní ryba, ale neměl by se jíst tolik, co naše ryby.

Dieta by se měla držet 9 měsíců (z vlastní předchozí zkušenosti můžu říct, že porušováním se prodlužuje), my zatím máme plán do Velikonoc (striktně) a pak uvidíme - vidím to tak, že si dám na Velikonoce zákusek a skleničku bílého, zjistím, že mi to nechutná a pojedu dál dietu :-).
Dieta ale není všechno, doplňuje ji pravidelný pití určených čajů v určitý čas, vitamíny a minerály, bylinné masti. 
K uzdravení je také nutno změnit smýšlení a udržovat zdravé vztahy.

Musím se přiznat, že jsem doposud docela brojila proti obilným mlékům v krabicích - nejspíš proto, že jsem se jednou mrkla na složení rýžového mléka od nejmenované firmy (o těch sušených krabicových ani nemluvím, ta nebrat!) a přišlo mi, že čerstvě nadojený kravský mlíko z dobrýho zdroje bude asi lepší než krabice plná éček.
Přestože jsem se doma vcelku úspěšně kdysi pokoušela vyrobit makové a mandlové mléko, makové mi zas až tak nejelo (a mandle teď nesmím), navíc mi to pokaždé málem odvařilo mixér. 
Tím moje dřívější zkušenosti s rostlinnými mléky hasnou.
A i když si pořád myslím, že pro zdravé lidi je to čerstvě nadojené mléko jednou za čas pořád dobrý řešení, nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka je věc druhá, tak jsem se zkusila podívat po jiných rostlinných a obilných mlékách.
Ochutnali jsme jich širokou řadu a musím říct, že jsem na ně změnila názor a překvapilo mě, jak skvěle chutnají (kam se hrabe kravské!). 

Jsou sice poměrně drahá ( cca 60 - 70 Kč/litr), ale zase v nich není nic špatnýho: obilnina (13 - 20 % podle typu mléka), voda, slunečnicový zastudena lisovaný olej, špetka mořské soli, v případě prvního mléka zleva ještě přírodní vanilka, vše v bio kvalitě a žádný přidaný látky, navíc teď ušetříme za spoustu věcí, které nesmíme. 
Samozřejmě z hlediska výživových látek nejsou tato mléka nějak zdraví potřebná a třeba kaše jsem doteď vařila ve vodě. 
Ale chtěla jsem nám ten přechod na méně intenzivní chutě nějak zpříjemnit a musím říct, že neslazené Caro ředěné půl napůl těmito mléky je pro mě sladká pochoutka za odměnu.
Vanilkové rýžové mléko se hodí na kaše zejména zezačátku, když začínáte a bojíte se, že vám bez cukru, kakaa a dalších pochoutek nebudou chutnat.
Nejvíc ze všech zobrazených mi chutná asi přírodní ovesné, je geniální!
Rýžové přírodní je podobné, moc dobré a v pohankovém je samozřejmě cítit pohanka, takže to může někomu vadit, ale myslela jsem, že to bude "horší" a nejen do "kávy" je dobré.
A nakonec jsem dnes koupila (a na fotce není) na ochutnání rýžové mléko od Isoly s lískovým oříškem a je to hrozně dobrá změna! Po odvyknutí cukru skoro jak nutelové mléko :-). 
Všechna mléka se dají několika způsoby s pomocí přístrojů připravit doma, ale tuto problematiku jsem zatím neřešila.

Takže, aniž bych chtěla níže hozený tip považovat za recept, pro začátečníky nezvyklé na přírodní chutě a pro mé okolí, které se chystá s dietou začít, doporučuju tuhle jednoduchoučkou kaši, která mě na začátku opravdu zachránila (teď už ji nepotřebuju :-) ) :

Dala jsem ohřívat rýžové mléko s vanilkou a mezitím si nastrouhala jablko a hrušku (přiměřeně, na 4 menší porce dávám od každého ovoce po kusu).
Když mléko začalo vřít, nasypala jsem strouhané ovoce, hrst nesířených rozinek a jemné ovesné vločky s klíčky do požadované hustoty (trochu nabydou, ale ne jako velké vločky).
Jejich výhoda totiž je, že jsou za minutu hotové, takže neničíte dlouhým varem vitamíny v ovoci a zároveň je ovoce dost tepelně opracované, aby nedráždilo.
Na talíři jsem kaši polila rozpuštěným máslem, posypala skořicí a oříšky nebo semínky.

Podobně se dají připravit i kaše z dalších obilnin, v časovém presu nebo k snídani připravuju i instatní kaše od  CountryLife  a beru to jako sladkost.

Jídelníček jsem prostě přijala (nic jinýho ani nezbývá). 
Chutě nemám, dokonce už mě po týdnu nechává chladnou i vůně linoucí se z restaurací a kaváren, jediný, na co se fakt těším je syrová (ne dušená, ačkoli ji i tak mám ráda) zelenina a ovoce (snad už brzy!).
I když jsem žádnou čistku od sladkostí doma nedělala a v šuplíku zbyly jedny zapomenutý brambůrky (pro návštěvy, žejo), nechává mě to chladnou (i ty rozinky, co jsem zprvu brala jako náhradu), protože když jsem dobře najedená, ani mě to nenapadne.
Když jsem dietu držela před lety, pořád jsem se snažila ke všemu najít nějakou náhražku, ale je mnohem jednodušší se smířit s tím, že jím jinak, nepodporovat přemýšlení nad kravinama typu "jak nahradit sušenku za dia/nekakao/nesojo/nemléčnou/nearašídovou/neztuženotučnou sušenku" (řeknu vám to rovnou - neexistuje! :-) a ani jinak výborné raw tyčinky ze zdravé výživy většinou neodpovídají téhle dietě, jediné co kupuju, jsou sušené jablečné trubičky) a radši mezi jídly nejíst nic, resp. poznat, co je hlad a najíst se.
Jediný, co může být problém, je, že člověk bývá terčem poznámek známých, když odmítá "dělat výjimku".
Ale blízcí kamarádi to chápou :-).
V restauracích to taky ujde, většinou si můžem dát (sladkovodní) rybu se zeleninou a třeba rýži (a nealko pivo).

Za ten týden jsem se sotva zajela, takže mi nezbývaly psychické síly po uvaření jídlo fotit, ale už je to lepší, tak se pokusím.
Hezký víkend!