Trochu bojuju se zimním splínem a únavou z nedostatku slunce a připravuju Vánocema rozcapený chuťový buňky na očistnou dietu - příští týden si jedem daleko předaleko k bylinkářce pro byliny a už žádný výmluvy :-). 
I z touhy po jaru klíčím co se dá, hlavně vojtěšku alfalfa, řeřichu a luštěniny (tady zrovna fazole mungo).
A radosti posledního týdne.
Vymazlený balíček ze zasněžených Brd (vlastnoručně robený obraz, vlastnoručně psaný dopis, vlastnoručně drhaný provaz :-) ) od Magdy, kterou znám jen virtuálně, ale jako bych ji znala věky.
Pomeranč na větvičce coby pozornost od mého osobního zelináře . 
Prý ho zrovna cvrnkla do nosu, když k nám jel :-).
A jablečnej koláč (z celozrnný ječný mouky - snažím se teď omezovat pšenici) s čokoládou a slaným karamelem, kterej jsem dnes přes krocený chutě upekla na víkend.
Náhlej záchvat tvořivosti :-), recept ještě poladím, učešu a pokusím se zapsat poměry :-).
Hezkej víkend!

Naše nová televize :-).
Tak dlouho jsme "robili" krmítko , až nám takhle tatíček dones vlastnoručně vyrobenou ptačí vilu, dokonce s protiskluzovou úpravou :-).
Tři dny se nic nedělo, až jsme si začali říkat, jestli nejsou ptáci z těch všech krmítek okolo přežraní.
Ale pak si k nám našla cestu tahle sýkorčí rodina. 
Je sranda pozorovat, jak jich sedí na stromě pod balkonem "na střídačce" asi tak osm a jak se po čtyřech-pěti disciplinovaně vyměňují:-).

Metelí.
Úplně první krůčky (nepočítám ty kolem nábytku) jsme registrovali někdy v listopadu (což je na naše geny výkon :-) ) a období "dva kroky a na kolena" trvalo dlouho.
Před Vánoci už souvisle (i když opatrně) přešla celý pokoj a styl si vybrousila na chalupě na nový podlaze chodíc s židličkou v náručí, kterou do té doby tlačila před sebou.
Po Novým roce přešla na běh a další tríčky :-).
Jak ráda pozoruju ty její kejtičky v akci :-).

Venku chodí asi deset dní ( je sranda sledovat, jak se velká růžová koule valí tam, kam zrovna chce).

Chodíme kolem nich už od půlky prosince !

Aspoň pár obrázků z oslavy.

Tak je doma, chlapeček rozmilý.
Od středy jsme natěšeně obcházeli obrovskou krabici, která v našem bytě zabírala celou volnou plochu obýváku :-).
Dnes ráno (děti spaly u babičky) jsme ho "instalovali" a zatím se od něj nehli na krok (jsem zvědavá, co dnešní hosti budou jíst a pít :-) ).
Šetřili jsme několik let a několik let jsme hlavně shromažďovali dárky v podobě příspěvků od rodiny.
Dneska bude při příležitosti rodinné oslavy Aniččiných narozenin slavnostně představen všem přispěvatelům, bez kterých by to nešlo.

Zatím nemá jméno.
Původně jsme ho chtěli koupit až do nového, ale 
a) Aničky se zájem pořád silně drží, tak to nechceme prokaučovat
b) bůhví, kdy bysme se dočkali 
c) já se na něj těšila neméně. Rozhodli jsme na Nový rok, že dostupné radosti se nebudou dále odkládat.

Když jsem si ho poprvé ošahala, byla jsem dojatá.
Mám takovou radost!
A nějak se mi nedaří chodit okolo, abych si nebrnkla.

Tak kdybych se neozývala, víte kde mě hledat :-). 

Další z dárků.
Kromě minule zmíněných balzámů a těchto hřibových a liškových solí jsme letos mimo jiné rozdávali Chatrče, od začátku do konce dělané kalendáře z fotek (ty se mi v tom ajfru asi nepodaří nikdy vyfotit), kokosové bonbony a parmazánovo - pepřové sušenky.
Sůl jsem dělala z letošní dovolenkové úrody pravých hřibů a lišek.
Nádherně voní a je výborná pod maso, do omáček či polévek.
Postup asi nemusím rozepisovat, jen jeden poznatek, na který jsem přišla, aby v soli nebyly moc velké částečky hub.
Do mixovací nádoby jsem nasypala nejdřív důkladně usušené houby a několik lžiček hrubé mořské soli a mixovala.
Tak se houby rozdrtí skoro na prach.
Až potom jsem přidávala zbylou sůl podle chuti.
Doporučený přibližný poměr je 3 čerstvé hřiby na 150 g soli.

Hlavní oslavy a dary budou následovat, dnes soukromá narozeninová oldschool pohár párty :-).
Přála si "vindr vajíčko" a na nákupu si vybrala růžový tulipány, který chodila celej den obdivovat.
Celý odpoledne jsme si pouštěli 0-4 roky stará videa a nevěřícně áchali, jak jsou si holky podobný/jak je to už dávno/jak jsme za těch pár let zestárli :-).

Už je po porodu.
Tak jo, holčičko, všechno nejlepší.
Jak už jsem psala loni, jsi tak veliká, že Tě často beru starší, než jsi.
A vidím tyhle sklony už i u ostatních.
Nezlob se na nás.

Emiččina tříkrálová koledovací premiéra.
Bylo jí to jedno (jak jinak) :-).
Anička měla poprvé možnost pochopit, že si může vykoledovat i něco dobrýho (čokoládu maminko, eště deme tamhle), a byla plna elánu.
Skoro začala lidem nahlížet do bytů :-).
Ale zasloužila si, všude odzpívala všechny sloky (naučila se je sama podle Chaloupky na vršku).
Až na tu starou paní, co za námi vyběhla tak rychle, že si pádem ošklivě rozsekla obočí ... na tu myslím ještě teď.
Tak snad je v pořádku.

Jeden z dárků - balzám na rty s čokoládou.
Receptů je plný internet a výroba je snadná, tak nejvíc práce zabere asi shánění surovin. 
Já ho nakonec dělala takto:

Základní dávka (kterou jsem mnohokrát násobila :-) ):

20 g kokosového oleje (kupuju v DM)
20 g 100% bambuckého másla (kupuju od firmy Saloos, což je asi i vidět na nádobkách hotového balzámu :-) )
10 g nastrouhaného včelího vosku
1 lžíce mandlového oleje
1 malá kostička vysokoprocentní čokolády
1 tobolka vitamínu E (tu jsem dala do celé znásobené dávky jednu)

Všechny ingredience jsem dala do skleněné mísy, pomalu rozpustila ve vodní lázni a metličkou je rozšlehala, aby se spojily.
Promíchanou směs jsem ještě teplou nalila do nádobek (pro přesnější manipulaci jsem použila malý nepoužívaný omáčník).
Šroubovat víčko by se mělo až po důkladném vychladnutí, minimálně přes noc.
Zašroubované nádobky jsem uložila ještě do špajzu, kde je víc chladno.
Směs dlouho vypadá řídce, ale ztuhne.

Etikety, jak jsem už několikrát psala, mi kdysi navrhl muž, takže je stačí obměnit, vytisknout na samolepku a vystříhnout.

návleky slouží a jsou bezva - díky Ježíšku!

silvestrovskej pank, co je jinde :-)

Obrázky posváteční a z přelomu roku.
Loni jsme vynechali, ale letos už zase na chalupě (co je zase o kousek novější) - jupí!
Soužití mnoha lidí pod jednou střechou sice vyžaduje určitou dávku tolerance, ale má i své velké výhody.
Nejrůznější práce (i děti) se rozptýlí mezi všechny účastníky zájezdu :-).

Díky všem za spolupráce, teplo, rybí klobásy, cukroví :-) ... a hlavně všem dříčům, díky kterým jsme mohli zase přijet k hotovýmu. 
A krásnějšímu.

Tak ať vám to šlape!