středa 26. července 2023

Domácí úpravy 5+

Demontáž.

Jak bych u ostatních místností skoro nic neměnila, tak tady to bylo špatně už od začátku: koupili jsme postel ještě když jsme bydleli ve starém bytě, podle toho, že se nám líbila.
Vizuálně pěkná, masiv, navíc byla s klouzačkou, kterou jsme po pár měsících odmontovali, protože neskutečně překážela a v našem podání u dveří to ani nebylo bezpečný.
Pokoj nenafouknem a je fakt pidi, stejně jako celý byt.
Já teda tajně koukala po větších, ale Lukor se nechce z lokality svého mládí hnout a přes to nejede vlak, navíc bůhví, kolik let tenhle stav vůbec potrvá. O nic většího bych se stejně starat nechtěla a ani bych na nějaký další přesun neměla sílu.
Takže dyzajn stranou, pár let to bude prostě takto.

V dětským pokoji všude všechno, hromada věcí.
Třídila a vyhazovala jsem chuchvalce náramků ve slizu a drobcích od sušenek tři dny (a upřímně, kdybych u toho nejela růžence, asi bych to rovnou zapálila).
Nová postel je od truhláře z Jeseníků, kousek od bráchovy komunity. Podle fotek jsem se trochu bála, ale je úplně perfektně zpracovaná, mnohem líp než ta předchozí, mám z ní radost (to není placená spolupráce, jen ji ráda doporučím dál). Díky přistýlce je vyšší než předchozí, víc se pod ní vejde.
Knihovny Hemnes, konečně.

Původně jsem měla vybrané i nové schody s úložným prostorem, ale toho starýho Trofastu mi bylo líto, navíc naše holky jsou v zápalu tvoření fakt čuňata, takže tak.
V nejvyšším "schodu" jsou ukrytý věci, který děti nepoužívají a v nejvyšším patře je skrytá odkládací plocha pro toho, kdo bude spát u zdi.
Modrá skříňka dole jen čeká na své využití, ta se mi tam připletla při focení.
Klavír jsme vyhodili zpět do obýváku, beztak z prostoru za ním dělaly holky skládku.
Místo nich přišla komoda odtamtud, kam jsem dala věci Makisanovi.


Cítím se tu líp a prostorněji než předtím, i když malý to tu bude vždy.


 Tak dlouho jsme plánovali koupit Makisanovi odrážedlo, až ho Lukor našel u popelnic :-).

Židle z debordelizace před přestavbou u salesiánů. Zaplesala jsem. Stejný, co máme (jupí), čekají na druhou vrstvu nátěru.

Věci z obývákové komody jsme někam dát museli, takže kromě probrání a debordelizace obývákové stěny byla potřeba ještě jedna nižší komoda.
Prasárna, ale není prostor na hrdinství, jsem sice minimalista, ale úložný prostor muší bejt :-).
Původně jsme ji plánovali do rohu ke stromku ke zdi, ale už zůstala tady.
Ten pocit, když mám kam odložit poskládané prádlo apod.!

A nová polička v kuchyni.
Byla jsem z tý vozíkový hromady už na nervy - když jsme plánovali kuchyň, netušila jsem, že budu kvasit kombuchu ve velkým a klíčit na více sítech.
Dva roky jsem poslouchala, jak to tu zeď zničí apod., ale teď má dušička pokoj - všechno má konečně svoje místo (aspoň na pár hodin, tak si to musím vyfotit. Nebo že by pomůcka na úklid pro děti..?).

Zbývá jen vyčistit sedačku a křeslo.

Děkuji všem za spolupráci ♥.

středa 19. července 2023

"Krajčův kostel" v Chotěvicích

Mladý pan farenheit nám na chalupě při grilovačce vyprávěl, jak za ním byli manželé Krajčovi pro svěcenou vodu, protože koupili zchátralý kostel v Chotěvicích, otevřeli ho lidem a ti jim tam pořád marně sahali do kropenky.
Když pak i v neděli při kázání v Zálesní líčil, kterak se tam jel podívat a jaké to v něm zanechalo dojmy, doporučil naslouchajícím, ať si tam taky zajedou a udělají si názor sami.
A protože to bylo podle navigace jen cca 20 minut, zajeli jsme se tam mrknout taky s panem majitelem v zádech :-).

 
Pro mě největší krása.



 


 
Sv. František z Assisi (?) v houbičkovém stylu (ta zelená halucinace) - pro mě asi největší úlet.
 
 
 
Všechny možné Bible včetně komiksové.

Spiderman.
 

Záměr prvotního šoku vyšel tvůrcům dokonale :-), na druhý pohled nevím, jaký na to mám názor, ale naštěstí nemusím :-).
Pokud to takto někdo potřebuje ... ♥

Fotil Lukor mobilem, profi fota a další info třeba TADY nebo TADY .

Dodělávky

 chalupářské, když byly větší děti se salíky na táboře.

Temný kout v patře chalupy, kde se hromadilo haraburdí.
Na velký vaření to není, ale když se sejdeme na chalupě všichni, je fajn, když se ranní a večerní nápory v kuchyni, kam se už ani všichni nevejdem, trochu rozptýlí.
Na ohřátí mlíka/kaše pro mimi, uvaření našich lektvarů do termosek, na ranní kafe a vejce to stačí. 


Větší část minulýho týdne jsem byla s Maki na chalupě sama, ve vedrech ideál.
Lukor se potil s předělávkou dětskýho pokoje, kterej dotáhnem a "vykydáme" tento týden, neb jsem se na chvíli zbavila i přísavky nožní :-).


Za ten týden se dost posunula. Víc rozumí, občas i poslechne :-), je víc parťák a pomáhá, kromě dudáku, kterej jsme ztratili před měsícem a už to šlo bez něj, začíná konečně chodit s nočníkem a skoro bez pomoci se nají.
Její radost je nakažlivá - tleská a nejčastěji řve "jóóó", "mňáááááám!" nebo "tááát/dýýýýý" když něco hledáme a najdem.
Jinak je stále vostrá jako břitva - kouše, štípe, už spáchala i atentát :-).
Kolem kostela nasbírala velký šutry (nevšimla jsem si, že si je nechala) a pak je uprostřed mše mrskla vší silou doprostřed kostela...
Neustále chodí až ke Zdroji a není snadný nenechat ji hrabat v hostiích. I v těch konsekrovaných, když stojíme ve frontě, protože je hrozně rychlá, tak jí musíme držet ruce :-/.... Kvítko.
V nosítku už nevyvádí a vydrží u babičky. Uff.

Po návratu z tábora jsme byli zase na chalupě, neb čekáme na matraci do dětskýho pokoje.

Zvládli jsme ve vedru Besedické skály (hospůdka Na terase v Besedicích má pořád nejlepší knedle - jak ty slané, tak borůvkové) a borůvky ve skalním městě a z nich borůvkovou buchtu s kokosovou posypkou.



 
A hodně cest ke slepicím, na zmrzlinu, výlet do "Krajčova" kostela v Chotěvicích.

A taky pár burgerů u Filip´s burger - i když jsem na to nikdy moc nebyla, vřele doporučuju zastavit u týhle nenápadný boudy na cestě z Krkonoš na Horkách u žirafy - paní Maruška udělá cokoli si přejete (najedí se i vegetariáni a vegani) a k tomu má ještě ty nejkřupavější hranolky, co jsem kdy jedla (byť to podle některých fotek tak nevypadá).

O pár fotek víc si dávám k sobě.

čtvrtek 13. července 2023

neděle 9. července 2023

Přelom roku školního

... a prázdnin. 

 

Strašidelná Bažantnice letos v dřívějším termínu a ve velkém hejnu (přijel i brácha s rodinou).

... a po výzu vyčerpaný přesun na chalupu.


... takový to, když už prokaučujem vhodnou dobu odjezdu na výlet. Tak jen procházka k PM.
Což se stává často :-).



Po Stopách Hanče a Vrbaty.
Andulí prej "na něco sme koukali ve škole, ale já myslela, že to je vymyšlený".
Takže večer filmovej večer.
V tom filmu je všechno.
Vytrvalost, přátelství, pochopení doby Rakouska-Uherska, odsunu Němců i komunismu.



Kdykoli přijedem na Kumburk, dobrovolníci míchají maltu.
A na hradbách jako vždy pestrej život, jak fauna, tak flóra.




Dlouhý večery a pozdní obědy a obžerství všeho.
Hodně fotek zase u mě.